Dopisy z roku 1523. 215
dána, kteráž jemu nebyla příjemná. A tak že jest dále nejel, než do říše se zase
obrátil, ješto snad také v říši toho tajna neučiní, kterak jest s ním rozvedeno; kdežto
i tudy neviem, by přibylo chtivosti odtud a od knížat říských velmi Uhróm pomá-
hati. A snad i k tomu přichází, kohož pán Buoh ráčí zkaziti, Ze takovým najprvé
ráčí rozum odjímati.
Jest mi také odjinud psaní včera přineseno, v kterémž mi se mezi jinými
věcmi toto oznamuje, že úřad mincmajstrský k spravování jest poručen na Horách
Kutnách knížeti Karlovi, ne by on byl mincmajstrem, než jako místodržící krále JMti.
Také že jest Horniköm tu na Horách oznámeno, aby dali berni z 1 (P gr. 1 gr.:
i rozuměti jest, že sobě to velmi obtěžují, snad proto, že jsou prvé takových věcí
nečinili a nedávali. Než jestliže oni dadi, tehdy mám za to, že nám na též přijde;
nezli budou-li sobé u mne to obtéZovati, tak sem sobě to rozvažoval, abych za ně
dal, nebo nerad bych rozpačitosti na těch horách dopustil. Neb děkujíc pánu Bohu
všemohúciemu, vždy jedny noviny po druhých mi se oznamují o těch horách u Vel-
hartic, že sc rudy znamenitě lepší, a že v jiných a v jiných dolích rudy nacházejí
těchto časuov vnově; nebo o tom i včera odtud psaní sem měl.
I muoj milý pane a příteli; ničemuž dobrému nemieniem se zpierati a podle
obce tohoto královstvie, pokudž možné jest a poctivosti náleží, vše snášeti; než jedny
věci nové po druhých, což se vždy slyší, někdy snad v něčem dočekáme se pána
Boha, někdy obce a vlasti naší a někdy osobních věcí. Pak pro takovů trojí věc
aneb jednu z těch, co jsú před se brávali Římané i jiní národové a snad i Čechové,
to by se mohlo najíti v kronikách a v starých pamětech; i v těchto nynějších spuo-
sobích, dotýčeli se také co z toho čeho anebo všeho, nepochybuji, že pán Buoh ráčí
to dobře znáti, a lidé mnozí že tomu také rozumějí; anébrž i v tyto dni svaté přišlo
mi toto na mysl, jestli co toho mezi námi a v tomto královstvie, jestli tím, takové
věci snášeti, pánu Bohu slúžíme, čili proti vuoli jeho svaté milosti činíme. Neb na-
ději se, že jest psáno o svatém Pavlu apoštolu, že praví, béda mi, nebudu-li kázati :
co pak nám, nebudem-li v čas pravdy mluviti a při spravedlivosti, jakžby se toho
potřeba poznala, státi? Neb mám za to, i tato řeč boží jest, že spravedlivý z víry živ
jest, netoliko v tomto těle, tak se domnievám, ale u věčném životě. Prosím, neračte
sobě obtiežiti tohoto mého dlúhého psaní a snad málo rozumného, ale jistě z srdce
upřímného. A všemohúcí pán Buoh rač dáti nám se spolu s potěšením šťastně a ve
zdraví shledati. Dán na Blatné, u veliký čtvrtek léta oc. XXIIT'.
Urozenému pánu, panu Petrovi staršímu z Rozmberka oc, panu příteli mému milému.
Což se krále Polského JMti, jakož byl toho úmyslu, že se s králem JMtí
sjeti chtěl, dotýče: i tak sem srozuměl, že konečně na tento čas z toho nic nebude.
Kterak pak má to býti příjemné králi Polskému, toho neznám.
