| [1] |
192 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Гоа z Rožmitála 1508— 1535.
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
Janu Sulkovi, purkrabímu na Blatné, Ze nemüZe chräniti těch, kteříž Zdeňka Malovce přecho-
|
|---|
| [4] |
vávali, poněvadž týž za nepřítele země jest vyhlášen; jak se má zachovati, kdyby honěno
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
[1520.] Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3766.
|
|---|
| [7] |
Jakoż jsi mi psal po tom poslukteryz jest z Sýcova na Blatné byl, kterak
|
|---|
| [8] |
by někteří služebníci moji, totiž pan Korbel a pan Bohuslav Kalenice, s tebů mluvili,
|
|---|
| [9] |
jestliže by na ně města chtěli sahati, je bráti a dobývati pro přechovávánie Malovce,
|
|---|
| [10] |
aby jim s lidmi mými raden a pomocen byl, ježto z toho tvého psaní tomu sem šíře
|
|---|
| [11] |
porozuměl. I věz, že bych jich nerad opustil, a muožeš jim ode mne pověděti, že
|
|---|
| [12] |
což k poctivosti mohu, že pro ně rád učiniem; nežli poněvadž jest on Zdeněk Ma-
|
|---|
| [13] |
lovec za nepřítele v tom královstvie Českém vyhlášen, a obecní svolení jest, ktož jest
|
|---|
| [14] |
jednoho stavu aneb některé osoby z obyvateluov toho královstvie nepřítelem, že jeho
|
|---|
| [15] |
všickni za nepřítele míti mají 9c, i jestliže by který z nich takového nepřítele pře-
|
|---|
| [16] |
chovával, aneb jejich synové, aneb služebníci, že by s tím nepřítelem bývali a podle
|
|---|
| [17] |
něho jiným škodili: v tom pro ně, což by mi byla duotka poctivosti, ani pro žádného
|
|---|
| [18] |
nic učiniti nemohu a nemíniem; neb poněvadž sám mnohé jsem věci trpěl a snášel
|
|---|
| [19] |
a ješté do boží vuole úmysl snášeti mám, nechtčje poctivosti uraziti, než toho času
|
|---|
| [20] |
ve jméno boží čekati, až také spravedlivost svuoj pruochod míti buohda bude, pak
|
|---|
| [21] |
čehož mi nesluší pro sebe samého učiniti v takových věcech, i tolikéž pro jiného.
|
|---|
| [22] |
Než jestliže ho a takových lidí nepřechovávají a těch, kteříž s ním neb s nimi
|
|---|
| [23] |
v jízdách bývají, tehdy jestliže by na ně buďto města anebo kto jiný chtěl neb
|
|---|
| [24] |
chtéli mocí mimo fád à právo sáhnüti: neopoustéj jich a bud jim raden a pomocen
|
|---|
| [25] |
i s mými lidmi, a k témuž muožeš jiné sousedy a obyvatele tohoto královstvie na-
|
|---|
| [26] |
pomeniti, neb nám přisluší v tom sebe neopouštěti. Než to jest rada má předkem,
|
|---|
| [27] |
aby těch nepřátel ani jiných nepřechovávali žádný a jim nepomáhali, tak dobře míniem
|
|---|
| [28] |
na sebe jako na jiného, jakož buohdá toho nečiniem a s boží pomocí činiti nebudu;
|
|---|
| [29] |
a ktož též činí a se zachová, povinni jsme sebe neopouštěti před každým bezprávím
|
|---|
| [30] |
a mocí svévolnů, tak jakž obecní svolení zemské jest.
|
|---|
| [31] |
Také jakož jsi mi psal, že by chtěl jeti ku pánu z Rožmberka a o to radu
|
|---|
| [32] |
vziti, coż se těch dobrých lidí, kteříž mají na se péči od měst, dotýče: i jestlizes
|
|---|
| [33] |
u pána z Rozmberka byl, sprav se v tom jeho radou; než mněť se zdá, co píši
|
|---|
| [34] |
o Korbelovi a o Kalenicovi, žeť jest věc jedna k druhé podobná. Však jestliže by
|
|---|
| [35] |
na toho kterého aneb na kohož kolivěk města neb ktož kolivěk z domnění sáhnúti
|
|---|
| [36] |
chtěl, opomítaje v tom řád a právo, nechtěje po právu jíti nežli moci užívati, a byl
|
|---|
| [37] |
pokřik učiněn, že na tohoto táhnú aneb tohoto dobývají: tedy hoňte veřejně, a jiné
|
|---|
| [38] |
také napomeňte vedle zřiezení zemského, aby též učinili. Nežli proto opatrnost za-
|
|---|
| [39] |
|
|---|
