| [1] |
|
|---|
| [2] |
groš. — Dále má dávati i dědicové a budúcí z toho mlýna sousedům k těm Černo-
|
|---|
| [3] |
šiciem věrtel mouky a k Lipanům druhý, a to v jednú v rok na Dušičky, jak jest
|
|---|
| [4] |
od časuov dávných dáváno a vyměřeno. K tomu také kterak se má zachovati výš
|
|---|
| [5] |
psaný Viták při mlýně svým: slupi má užívati; v tom mu nemá bráněno býti. Dále
|
|---|
| [6] |
co se dotýče jezu a vody, silnice té královské, po kteréž plavci tudy plavají, svrchu
|
|---|
| [7] |
jmenovaný Viták i s manželkú a dědicové i budúcí nemají jim toho zbraňovati ani
|
|---|
| [8] |
hájiti, než tudy jim toho svobodně příti, též jak jest tudy od starodávna nebylo
|
|---|
| [9] |
hájeno a vysazeno. K tomu také jestliže by jakými povodněmi co přeškodilo tomu
|
|---|
| [10] |
jezu, opatrný Viták i s manželků i jeho dědicové a budúcí mají jej opravovati a hra-
|
|---|
| [11] |
diti bez všelikého se zbraňování. Protož ještě vice slovutny (?) Viták i s manželků
|
|---|
| [12] |
i dědicové a budúcí povinni budú s jinými sousedy na lov na zajíce choditi každý
|
|---|
| [13] |
rok, kolikrát jemu bude oznámeno. Ale jiných všech poplatkův, robot i obtěžování
|
|---|
| [14] |
z téhož mlýna nadepsaný Viták i s manželků svú i jeho dědicové a budúcí mají býti
|
|---|
| [15] |
od nás i od budücích nasich prázdni a svobodni, kromě však berní královských
|
|---|
| [16] |
a zemských. Také častopsanému Vitákovi mlynáři a manželce jeho i jich dědicům
|
|---|
| [17] |
a budúcím dáváme — právo ten mlejn svrchupsaný se všemi [sic] jeho příslušenstviem
|
|---|
| [18] |
— dáti, prodati, najíti, zastaviti — atd. pod též však právo purkrechtní a plat výš
|
|---|
| [19] |
dotčený, takovému však člověku, kderajž by se nám moh hoditi, ješto z toho by nám úro-
|
|---|
| [20] |
kové i budúcím našim z toho nesešli. — L. od nar. s. b. 1523, na den sv. Frantiska.
|
|---|
| [21] |
231.
|
|---|
| [22] |
Kl. Třeboňský. — Na Třeboni 1524, 26. srpna. — Č. 248.
|
|---|
| [23] |
My Jindřich z Rožmberka sc. vyznáváme: — jakož jest různice vznikla mezi
|
|---|
| [24] |
duost. u Bohu otcem knězem Janem opatem, ctihod. a nábož. kněžími a bratřími
|
|---|
| [25] |
konventu klášt. Třeboňského s jedné, a mezi múdrými a opatr. purgmistrem a raddú
|
|---|
| [26] |
i vší obci města našeho Třeboně, poddanými měšťany, věrnémi [sic] našimi milémi,
|
|---|
| [27] |
s strany druhé, což se oreloje neboližto hodin u věži klášterské dotýče, kteréž jsú
|
|---|
| [28] |
se na místo pokazily, a že za některý čas juž jsú hodiny nebily, a poddaní měšťané
|
|---|
| [29] |
naši města našeho Třeboně ani přichodící hostinští lidé nemohli se nikoli žádnými
|
|---|
| [30] |
hodinami spravovati; kdež svrchupsaný kněz opat, kněží a bratří konventu svrchu-
|
|---|
| [31] |
psaného kláštera Třeboňského zbraněvali jsú se toho oreloje neboližto hodin opravo-
|
|---|
| [32] |
vati & nikoli jsü ten oreloj neboližto hodiny k bití hodin nechtěli napravovati, chtíc
|
|---|
| [33] |
vždy na svrchupsané poddané měšťany naše města našeho Třeboně ten oreloj neboližto
|
|---|
| [34] |
hodiny ku opravování aneb k napravovánie hodin bití uvésti; kdež jsú pak o tu různici
|
|---|
| [35] |
před námi obě dvě straně stály, a my s pilností veliků jsme je vyslyšěli, kdež před
|
|---|
| [36] |
námi svrchupsaný kněz opat, kněží a bratří konventu téhož svrchudotčeného kláštera
|
|---|
| [37] |
Třeboňského nikoli nemohli na svrchudotčené poddané měšťany naše svrchudotčeného
|
|---|
