| [1] |
|
|---|
| [2] |
z Valtieřova dobré pamětí i jich dědicóm, a tak i mně jakožto téhož Vácslava synu
|
|---|
| [3] |
a dědici pravému, s svú dobrû volí psanú řádně dal jsem také dobrovolně — i s tú
|
|---|
| [4] |
také volí dobrú výš dotčenú Vácslavovi, otci mému, a Oldřichovi, bratru jeho, i mně
|
|---|
| [5] |
svědčící, dále dávám uroz. panoši Zdeňkovi z Koněprus a ve Mtihavě, švagru mému,
|
|---|
| [6] |
a uroz. také panie Dorotě z Valtieřova, sestře mé a jeho manželce, i jich dědicóm.
|
|---|
| [7] |
— Pečeti kromě Bohuslavovy z Valtieřova uroz. pána, p. Pavla z Jentšteina a z Skal,
|
|---|
| [8] |
uroz. panoší Vácslava z Svárova, kuchmistra dvoru krále českého, Jiříka z Přievor
|
|---|
| [9] |
a z Jilovky a Herše z Valovic. — Léta ot naroz. syna b. 1485, ten čtvrtek před
|
|---|
| [10] |
Jedenścti tisici sv. panen.
|
|---|
| [11] |
136.
|
|---|
| [12] |
Kl. jeptišek v Č. Krumlově. — B. m. 1486, 16. května. — Ć. 144.
|
|---|
| [13] |
My Vok z Roznberka sc. jménem svým a jiných bratří našich vyznáváme, —
|
|---|
| [14] |
jakož jsme po předcích svých v svým držení měli lidi a platy ve vsech kláštera pa-
|
|---|
| [15] |
nenského v Krumlově, zejména v Lodhéřově a v Drahýšce, kteřížto lidé a platy,
|
|---|
| [16] |
jakož sme dostatečně zpraveni, k témuž klášteru od starodávna dědičně a spravedlivě
|
|---|
| [17] |
příslušejí; i znamenavše — panny abatyše a všeho konventu kláštera svrchupsaného
|
|---|
| [18] |
řád chvalitedlný, a kterak vždy den ote dne skrze přísné drženie a zachovávánie jich
|
|---|
| [19] |
zákona svatého v témž klášteře služba božie a čest a chvála jeho svaté milosti se
|
|---|
| [20] |
rozmnožuje, na tom zvláStní libost majíc a vZdy Zádajíc, aby pod námi služba božie
|
|---|
| [21] |
raději se rozmáhala, nežli by skrze jaké nedostatky v čem hynúti měla: — svrchu-
|
|---|
| [22] |
psaným pannám, panně abbatyši a konventu téhož kláštera — svrchupsaných lidí
|
|---|
| [23] |
a platu se vším příslušenstvím ku pravému panství a dědictví postúpili sme, — tu
|
|---|
| [24] |
sobě ani našim dědicóm a budúcím na tom nižádného práva ani kterého zvláštenstvie
|
|---|
| [25] |
nepozuostavujíc. — Léta od naroz. syna b. 1486, v úterý o Letniciech.
|
|---|
| [26] |
187.
|
|---|
| [27] |
Kl. Kladrubský. — B. m. 1486, 27. července. — Č. 145.
|
|---|
| [28] |
Já Jan Cehnice z Říčan vyznávám oc, — Ze jakož uroz. a statečný rytier
|
|---|
| [29] |
pan Ctibor z Wolfsteina a na Tfebli svým rybníkem, kterýž jest udělal na svém
|
|---|
| [30] |
zboží v Túškově, zatopil jest něco luk a dědin lidem mým v Lochusicích, a již smlúvou
|
|---|
| [31] |
dobrých uroz. lidí tejž pan Ctibor svrchupsanÿ oddal jest za to zasé lidem mým
|
|---|
| [32] |
a jich budúcím tu v Lochusicích lukami svými Túškovskými tak a potud, jakož jest
|
|---|
| [33] |
to již mezemi znamenáno a osazeno; protož já předepsaný Jan Cehnice, mocný a pravý
|
|---|
| [34] |
držící a pán těch lidí v Lochusicích, ty louky a dědiny tiem předepsaným rybníkem
|
|---|
| [35] |
tak zatopené mocně sstúpil sem panu Otiborovi a jeho dědicóm a budúcím ku
|
|---|
| [36] |
pravému jich jmění, držení a požívání věčně jakožto jich vlastnieho dědictvie, nic
|
|---|
| [37] |
sobě na tom nepozuostavuje — kromě toho, což by těch luk ten rybník nezatopil,
|
|---|
| [38] |
|
|---|
