[1] |
462 D. XIII. Registra soudu komorního.
|
---|
[2] |
odpieraje pravil, Że se jeho otci v tom krátko děje, a že je toho neučinil aniž toho
|
---|
[3] |
co vzal, než toliko že jest byl nějaký věnec perlový položen na právě, kterýž ještě
|
---|
[4] |
pféd rukama jest, a ten komužkoli příslušeti bude, že jest on hotov jej navrśtiti. Tu
|
---|
[5] |
král JMt se pány raddami svými o tom takto ráčil rozkázati: Poněvadž on Radslav
|
---|
[6] |
s ženú svú otci páně Janovu nic jest nedal schovati, než toliko Havlovi lékaři, že
|
---|
[7] |
on Zibridovi Angelovi na miestě otce svého nenie povinen toho odpoviedati. Než
|
---|
[8] |
chce-li on k tomu hledčti, komuż jest Radslav dal schovati, to se jemu nezavierá.
|
---|
[9] |
Než což se toho věnce perlového dotýče, ten aby Žibřidovi vydán byl, a bude-li kto
|
---|
[10] |
chtieti dále k němu kterú spravedlnost mieti, aby on Žibřid o to spravedlivé od
|
---|
[11] |
sebe učinil. A což se toho koně dotýče, poněvadž jest on Žibřid svědomím Šnoblovým
|
---|
[12] |
provedl, Ze jest otec páné Januov jsa napomenut od otce Žibřidova řekl, že chce
|
---|
[13] |
synóm jeho tak dobrý nebo lepší dáti, a on pan Jan proti tomu nic neodmlival,
|
---|
[14] |
tu król JMt s póny rozkazuji: aby on Žibřid tu věc provedl přěd panem Burianem
|
---|
[15] |
konečně na den svatých Šimoniše a Judy apoštoluov božích; a což provede, zač jest
|
---|
[16] |
ten kuoň stál, o to aby se pan Jan Žlutický s ním smluvil a jemu jej zaplatil ve
|
---|
[17] |
čtyřéch nedélech po tom próvodu. Actum ut supra, presentibus ut supra.
|
---|
[18] |
|
---|
[19] |
511.
|
---|
[20] |
Mezi Kerunkem z Lomu a Janem Sosnovcem. 1487, 24. září.
|
---|
[21] |
V té při a ruoznici, kteráž jest vznikla mezi Kerunkem z Lomu s jedné, a Janem
|
---|
[22] |
Sosnovcem s strany druhé. Jakož on Kerunk táhl se na registra páně purkrabova
|
---|
[23] |
a okázal, že jest Jana Sosnovce poháněl třmi listy puohonnými, a tudy že jest na
|
---|
[24] |
něm právo ustál a prosie, aby při tom mohl zuostaven býti. A proti tomu Sosnovec
|
---|
[25] |
mluvil pravě, že v ten čas, když jest poháněn, že jest svobodně v Prazć nebÿval, než
|
---|
[26] |
toliko za gleytem, a poněvadž jest svobody neměl k stávání, že jemu to nestánie ke
|
---|
[27] |
škodě nenie. A při tom Sosnovec prosil jest krále JMti, aby jej při prvniem rozkázání
|
---|
[28] |
zuostaviti ráčil, tak aby ta žena, od kteréž Kerunk list s dobrú vuolí má na rychtářě,
|
---|
[29] |
před konšely na Starém městě Pražském jemu Sosnovcovi práva byla, z čehož jí vinu
|
---|
[30] |
dá, a on Sosnovec aby jí tu také práv byl. Tu król JMt se pány raddú svú takto
|
---|
[31] |
vypoviedá: Poněvadž jest Sosnovec ten čas svobody neměl k stání přčd purkrabí, že
|
---|
[32] |
jemu to právo ustané ke škodě býti nemá. A což se té Margréty dotýče, od kteréž
|
---|
[33] |
on Kerunk list má, o tom JMt takto rozkazuje: Poněvadž se on jest Sosnovec prve
|
---|
[34] |
počel s ní na rathúze süditi, než jest Kerunkovi dobrú vuoli dala na ten list, aby
|
---|
[35] |
ona jemu tu na tom právě práva byla, z čehož jí vinu dá, a on též zase aby jí nebo
|
---|
[36] |
Kerunkovi také tu práv byl a spravedlivé od sebe učinil. Actum ut supra.
|
---|
[37] |
|
---|
[38] |
|
---|