462 D. XIII. Registra soudu komorního.
odpieraje pravil, Że se jeho otci v tom krátko děje, a že je toho neučinil aniž toho
co vzal, než toliko že jest byl nějaký věnec perlový položen na právě, kterýž ještě
pféd rukama jest, a ten komužkoli příslušeti bude, že jest on hotov jej navrśtiti. Tu
král JMt se pány raddami svými o tom takto ráčil rozkázati: Poněvadž on Radslav
s ženú svú otci páně Janovu nic jest nedal schovati, než toliko Havlovi lékaři, že
on Zibridovi Angelovi na miestě otce svého nenie povinen toho odpoviedati. Než
chce-li on k tomu hledčti, komuż jest Radslav dal schovati, to se jemu nezavierá.
Než což se toho věnce perlového dotýče, ten aby Žibřidovi vydán byl, a bude-li kto
chtieti dále k němu kterú spravedlnost mieti, aby on Žibřid o to spravedlivé od
sebe učinil. A což se toho koně dotýče, poněvadž jest on Žibřid svědomím Šnoblovým
provedl, Ze jest otec páné Januov jsa napomenut od otce Žibřidova řekl, že chce
synóm jeho tak dobrý nebo lepší dáti, a on pan Jan proti tomu nic neodmlival,
tu król JMt s póny rozkazuji: aby on Žibřid tu věc provedl přěd panem Burianem
konečně na den svatých Šimoniše a Judy apoštoluov božích; a což provede, zač jest
ten kuoň stál, o to aby se pan Jan Žlutický s ním smluvil a jemu jej zaplatil ve
čtyřéch nedélech po tom próvodu. Actum ut supra, presentibus ut supra.
R. II. a. list F. 11. a.
511.
Mezi Kerunkem z Lomu a Janem Sosnovcem. 1487, 24. září.
V té při a ruoznici, kteráž jest vznikla mezi Kerunkem z Lomu s jedné, a Janem
Sosnovcem s strany druhé. Jakož on Kerunk táhl se na registra páně purkrabova
a okázal, že jest Jana Sosnovce poháněl třmi listy puohonnými, a tudy že jest na
něm právo ustál a prosie, aby při tom mohl zuostaven býti. A proti tomu Sosnovec
mluvil pravě, že v ten čas, když jest poháněn, že jest svobodně v Prazć nebÿval, než
toliko za gleytem, a poněvadž jest svobody neměl k stávání, že jemu to nestánie ke
škodě nenie. A při tom Sosnovec prosil jest krále JMti, aby jej při prvniem rozkázání
zuostaviti ráčil, tak aby ta žena, od kteréž Kerunk list s dobrú vuolí má na rychtářě,
před konšely na Starém městě Pražském jemu Sosnovcovi práva byla, z čehož jí vinu
dá, a on Sosnovec aby jí tu také práv byl. Tu król JMt se pány raddú svú takto
vypoviedá: Poněvadž jest Sosnovec ten čas svobody neměl k stání přčd purkrabí, že
jemu to právo ustané ke škodě býti nemá. A což se té Margréty dotýče, od kteréž
on Kerunk list má, o tom JMt takto rozkazuje: Poněvadž se on jest Sosnovec prve
počel s ní na rathúze süditi, než jest Kerunkovi dobrú vuoli dala na ten list, aby
ona jemu tu na tom právě práva byla, z čehož jí vinu dá, a on též zase aby jí nebo
Kerunkovi také tu práv byl a spravedlivé od sebe učinil. Actum ut supra.
R. II. a. list F. 12. a.
