[1] |
|
---|
[2] |
i odpory i také svédomie, i také JMt ráčil v ten list nahlédndti, kteryz Spitovsky
|
---|
[3] |
jest okázal, kdež král Jan slavné paměti činí jim uhléřóm tuto milost, jakož ten
|
---|
[4] |
kus takto napsán jest: „že uhléři své uhlé k prvepraveným horám našim Kuthenským
|
---|
[5] |
a hutěm tudiež ležícím vezüce, aby cesty tudy obracovati a krátiti mohli, jakž by
|
---|
[6] |
se jim zdálo potřebné, toto vymieňujíce, aby osenie všelikakého anebo posatých věcí
|
---|
[7] |
uškozenie vší pilností povinni byli varovati se.“ A protož JMKská téhož Spitovského
|
---|
[8] |
při tom nechává vedle toho obdarovánie svrchupsaného, aby vozy uhlérské převoziti
|
---|
[9] |
mohl na tom přievoze u Semína, a pěší též tak, jakož od starodávna jest bylo, kromě
|
---|
[10] |
jiných všech vozuov. Actum feria III. post Gedrudis, presentibus ut supra.
|
---|
[11] |
|
---|
[12] |
486.
|
---|
[13] |
Mezi králem Vladislavem a Sigmundem Štosem z Kounic. [1487, 20. března.|
|
---|
[14] |
V té při, kteráž jest mezi najjasnějším kniežetem a pánem, panem Vladislavem
|
---|
[15] |
králem Českým etc., pánem naším milostivým, s jedné, a Sigmundem Štosem z Kúnic
|
---|
[16] |
s strany druhé. Jakož jesti on Sigmundt vinil ze vsi Šonova a z Kaziměře, kteréžto
|
---|
[17] |
ležie v kniežetství Slezském Hořějšícho [H]lohova; jakož jest pak na ně zápis krále
|
---|
[18] |
Jiřícho slavné paměti okázal, že na těch jmenovaných vsech zapisuje jemu JMt pro
|
---|
[19] |
jeho věrné služby dva tisíce zlatých pod takovými úmluvami, jakož ten artikul v tom
|
---|
[20] |
listu takto svědčí: „aby Sigmundt Štos a jeho dědicové již řečené vsi se všemi jich
|
---|
[21] |
příslušnostmi měli a drželi a jich požívali bez našie, budúcích našich králuov Českých
|
---|
[22] |
i všech jiných dobrých lidí všelijaké překážky tak dlúho, dokudž ty osoby, kterým
|
---|
[23] |
ta zbožie spravedlivě příslušejí, s námi se nesrovnají, a když by se s námi srovnali,
|
---|
[24] |
tehdy když by vsi a zbožie svrchupsané zase mieti a vyplatiti chtéli, mají a povinni
|
---|
[25] |
budů řečenému Sigmundovi a dédicôm jeho dva tisice zlatých uherských dobrych
|
---|
[26] |
dáti, a oni vezmüce těch dva tisíce zlatých, mají a povinni budú zboží svrchupsaných
|
---|
[27] |
zase postúpiti.“ Tu knieže, páni a vladyky jsúce o to osazeni k soudu a rozeznání,
|
---|
[28] |
radda JMti, takto vypoviedají: Poněvadž v tom listu se nezapisuje, by JMt jemu
|
---|
[29] |
dlužen byl ten dluh, ani také jemu JMt zapisuje své dědice a budúcie krále České,
|
---|
[30] |
a také JMt toho knieZetstvie [H]lohovského nikda v držení jest nebyl; ktomu také
|
---|
[31] |
ten list okazuje na jiné osoby k výplatě, když by to chtéli vyplatiti, a k tomu také
|
---|
[32] |
Benešovská smlúva to znamenitě zavierá, aby všecka zbožie odjatá a mečem nedo-
|
---|
[33] |
bytá, čiež jsú, zase vracována a postupována byla; také smlúva Olomúcká to ukazuje,
|
---|
[34] |
ktož by chtěl k kterým zbožím hleděti a nařékati jakú spravedlností, ten aby tu
|
---|
[35] |
toho hleděl, k kterémuž právu ta zbożie příslušejí. A protož svrchupsaná radda
|
---|
[36] |
JMKské rozsudkem spravedlivým takto vypoviedají: že JMKská jemu Zigmundovi
|
---|
[37] |
Stosovi tiem dluhem v ničemž nenie povinen. Ale proto jest jemu ten list zase
|
---|
[38] |
vrácen. Bude-li se jemu zdáti tam a při tom právě hleděti, kdež ty vsi přísedie, že
|
---|