EN | ES |

Facsimile Lines

798


< Page >

[1]
436 D. XIII. Registra soudu komorního.

[2]
462.
[3]
Mezi Václavem Švábenským a Janem Štosem. 1486, 15. prosince.

[4]
V při, kteráž jest mezi Václavem Švábenským s jedné, a Janem Štosem
[5]
s strany druhé, což se listu hlavnieho dotýče, kterýž Jan Štos na pět seth zlatých
[6]
uherských. Kdežto týž Štos prosil jest, aby jej král JMt při jeho listu zuostaviti
[7]
ráčil, a když se tomu listu dosti stane, dá-li jemu Švábenský z čeho vinu, že mu
[8]
chce před králem JMtí práv býti. Tu Švábenský proti tomu tak mluvil, že k listu
[9]
nic nemluví, než že se táhne na smlúvu králem JMtí učiněnů, což se toho listu do-
[10]
týče. A JMKskä tak se pamatuje, že jest bylo smluveno mezi knězem Viktorinem
[11]
a jím Štosem, tak že jest kněz Viktorin měl ve čtyřech nedělech položiti u krále
[12]
JMti listy na některé vsi svědčície, ješto jemu Štosovi svědčie, a proti tomu Štos
[13]
také měl položiti ten list u JMti na pět seth zlatých, o kterýž mezi nimi pře jest.
[14]
Pak Štos byl jest ten list položil u krále JMti podle smlúvy; ale kněz Viktorin,
[15]
jsa k tomu mnohokrát napomenut, těch listuov, kteréž měl položiti, nepoložil za -
[16]
kolik leth. A z příčiny ráčil jest JKMt Štosovi jeho list zase vrátiti z jeho ča-
[17]
stého napomínánie. A poněvadž Švábenský proti listu nic nemluví, než smlüvü se
[18]
zamietá, kteráž jest Štosem nesešla, JMKská Štose při tom listu zuostavuje. A když
[19]
se listu dosti stane, bude-li co chtieti Švábenský k Štosovi mluviti, že mu se právo
[20]
nezavierá. Actum feria VI post Lucie, presentibus ut supra.

[21]
Jakož pře nadepsaná, což se Švábenského a Jana Štose dotýče, okazuje, že
[22]
se Švábenskému vypoviedá, aby on tomu listu, kterýž naň Štos , napřed dosti
[23]
učinil, poněvadž proti listu tomu nic nemluví, i on Švábenský podle výpovědi JMti
[24]
tomu chce dosti učiniti, žádaje také, aby v tom opatřen byl, poněvadž Stos na zemi
[25]
nic nemá, aby to uručeno bylo. Dal-li by témuž Štosovi on Švábenský z toho vinu,
[26]
což se toho listu dotýče, aby jemu Švábenskému práv byl a práva dostál, pokudž
[27]
by jemu králem JMtí a pány nalezeno bylo. A natu véc a rozkázánie JKMti i pánóv
[28]
raddy JMti postavil jest on Stos rukojmie dolepsané, kteřížto slíbili jsú zań pod
[29]
tisíc kop grošuov míšenských nebo pod pět seth kop grošuov českých k právu dostání před
[30]
KMtí a pány takovým spůsobem: Jestliže by Buoh nadepsaného Jana Stose v tom času,
[31]
dokudž by viněn nebyl, neuchoval a že by z tohoto světa sšel, jmenovitě v polületi
[32]
pořád zběhlém od dneśnieho dne, tehda ty penieze, kteréž on Jan Stos od Václava
[33]
Svábenského vezme, jmenovitě pět seth zlatých uherských, mají položeny býti v moc
[34]
rukojmí jeho Štosových dolepsaných, Pakli by on Jan Štos těch peněz na list puojčil,
[35]
též aby ten list v moci těch rukojmí jeho ležal s dobrú vólí, kteráž svědčiti týmž
[36]
rukojmiem jeho dolepsaným do toho polúlethie, doniž by o to mezi Janem Štosem
[37]
a Václavem Švábenským konec učiněn nebyl, bude-li jej týž Švábenský chtieti
[38]
z toho viniti. A jestliže by on Švábenský v tom polületí jeho Stose nevinil, tehda ty

[39]


Text viewFacsimile