436 D. XIII. Registra soudu komorního.
462.
Mezi Václavem Švábenským a Janem Štosem. 1486, 15. prosince.
V té při, kteráž jest mezi Václavem Švábenským s jedné, a Janem Štosem
s strany druhé, což se listu hlavnieho dotýče, kterýž Jan Štos má na pět seth zlatých
uherských. Kdežto týž Štos prosil jest, aby jej král JMt při jeho listu zuostaviti
ráčil, a když se tomu listu dosti stane, dá-li jemu Švábenský z čeho vinu, že mu
chce před králem JMtí práv býti. Tu Švábenský proti tomu tak mluvil, že k listu
nic nemluví, než že se táhne na smlúvu králem JMtí učiněnů, což se toho listu do-
týče. A JMKskä tak se pamatuje, že jest bylo smluveno mezi knězem Viktorinem
a jím Štosem, tak že jest kněz Viktorin měl ve čtyřech nedělech položiti u krále
JMti listy na některé vsi svědčície, ješto jemu Štosovi svědčie, a proti tomu Štos
také měl položiti ten list u JMti na pět seth zlatých, o kterýž mezi nimi pře jest.
Pak Štos byl jest ten list položil u krále JMti podle té smlúvy; ale kněz Viktorin,
jsa k tomu mnohokrát napomenut, těch listuov, kteréž měl položiti, nepoložil za ně-
kolik leth. A z té příčiny ráčil jest JKMt Štosovi jeho list zase vrátiti z jeho ča-
stého napomínánie. A poněvadž Švábenský proti listu nic nemluví, než tú smlüvü se
zamietá, kteráž jest Štosem nesešla, JMKská Štose při tom listu zuostavuje. A když
se listu dosti stane, bude-li co chtieti Švábenský k Štosovi mluviti, že mu se právo
nezavierá. Actum feria VI post Lucie, presentibus ut supra.
Jakož pře nadepsaná, což se Švábenského a Jana Štose dotýče, okazuje, že
se Švábenskému vypoviedá, aby on tomu listu, kterýž naň Štos má, napřed dosti
učinil, poněvadž proti listu tomu nic nemluví, i on Švábenský podle výpovědi JMti
tomu chce dosti učiniti, žádaje také, aby v tom opatřen byl, poněvadž Stos na zemi
nic nemá, aby to uručeno bylo. Dal-li by témuž Štosovi on Švábenský z toho vinu,
což se toho listu dotýče, aby jemu Švábenskému práv byl a práva dostál, pokudž
by jemu králem JMtí a pány nalezeno bylo. A natu véc a rozkázánie JKMti i pánóv
raddy JMti postavil jest on Stos rukojmie dolepsané, kteřížto slíbili jsú zań pod
tisíc kop grošuov míšenských nebo pod pět seth kop grošuov českých k právu dostání před
KMtí a pány takovým spůsobem: Jestliže by Buoh nadepsaného Jana Stose v tom času,
dokudž by viněn nebyl, neuchoval a že by z tohoto světa sšel, jmenovitě v polületi
pořád zběhlém od dneśnieho dne, tehda ty penieze, kteréž on Jan Stos od Václava
Svábenského vezme, jmenovitě pět seth zlatých uherských, mají položeny býti v moc
rukojmí jeho Štosových dolepsaných, Pakli by on Jan Štos těch peněz na list puojčil,
též aby ten list v moci těch rukojmí jeho ležal s dobrú vólí, kteráž svědčiti má týmž
rukojmiem jeho dolepsaným do toho polúlethie, doniž by o to mezi Janem Štosem
a Václavem Švábenským konec učiněn nebyl, ač bude-li jej týž Švábenský chtieti
z toho viniti. A jestliže by on Švábenský v tom polületí jeho Stose nevinil, tehda ty
