[1] |
418 D. XIII. Registra soudu komorniho.
|
---|
[2] |
mluviti, leč jim bude pány rozkázáno. Tu páni radda JMKské pověděli jsú: že na
|
---|
[3] |
tom nesedie, by měli stranám naučenie dáti, kterak se súditi mají, než jestli které
|
---|
[4] |
straně co potřebie, aby mluvili. Na to rukojmie nadepsaní dali jsú tu odpověď: že sú
|
---|
[5] |
prve pověděli, že jest list porušený a na pečetech zkažený; a k tomu že list svědčí,
|
---|
[6] |
když by který rukojmie z nich nebo jistec umřel, aby list ve čtyřech nedělech ob-
|
---|
[7] |
noven byl, a paní Hedvika že z toho nikdy neupomínala, a že již tomu jest viec
|
---|
[8] |
než osm leth, že někteří rukojmie zemřeli, a že jest to promlčela, a jim že se zdá,
|
---|
[9] |
že jest list vyvazeny. Proti tomu nadepsaná Hedvika mluvila: že jest to védomá
|
---|
[10] |
věc, že za živnosti manžela svého, dokud ona věna svého neobdržela, napomenúti ne-
|
---|
[11] |
mohla, ale po smrti muže svého že jest [nejobmeškala časem tiem, jakož právo jest na-
|
---|
[12] |
pomenüti. A k tomu pravila, že okázati muož, že po ní dáno jest bez XXV kop
|
---|
[13] |
čtyři sta kop, a jí proti tomu že nic dáno nenie, a tak na ten statek, jakož list
|
---|
[14] |
okazuje, vznesena jest byla. Na to opět druhé i třetie páni tázali jsú rukojmí, chtěli-li
|
---|
[15] |
by co proti listu nebo řeči panie Hedviky mluviti. A oni nechtěli jsú nic na to dále
|
---|
[16] |
mluviti a stáli na své prvnie řeči, a praviec, že nic nechtie mluviti, leč jim pány
|
---|
[17] |
rozkázáno bude. Tu páni radda JMKské slyševše s obů stran žalobu i odpor i také
|
---|
[18] |
list a líčenie jich pře, tak jsú jim vypověděli a vypoviedají: Poněvadž sú list nařkli
|
---|
[19] |
najprve, že list jest zrušený a dvě pečeti u něho zlámány, že se jim nezdá dále
|
---|
[20] |
k tomu mluviti bez rozkázánie panského, a proto vždy dále viece vin dávali tomu
|
---|
[21] |
listu bez rozkázánie panského, praviec, že ten list v sobě drží, jestliže by jistec neb
|
---|
[22] |
rukojmie který umřel, aby list ve třech nedělech obnoven byl, a že by ona viec než
|
---|
[23] |
od osmi leth z toho neupomínala, a že se jim zdá, že jest list vyvazený; i poněvadž
|
---|
[24] |
oni rukojmie nechtěli ini dále odpierati proti řeči panie Hedviky, že JMKská se pány
|
---|
[25] |
raddü svü nalezä: Ze ty pečeti zlámané jejiemu právu věnnému ke škodě nejsú, a také
|
---|
[26] |
že list nesvědčí, jestliže by který rukojmie umřel, aby ona měla napomenüti k ob-
|
---|
[27] |
novení listu, než prostě svědčí list, jestliže by jistec neb který rukojmie umřel, aby
|
---|
[28] |
oni rukojmie list jí obnovili ve čtyřech nedělech a tak movitého miesto umrlého na
|
---|
[29] |
jeho miesto v to rukojemstvie postavili; i tiem jest ona nic nepromlčela, než věno
|
---|
[30] |
jejie aby jí dáno bylo podle zněnie listu jejieho. Dále jest jim při tom povědieno
|
---|
[31] |
skrze pana Jana Špána, purkrabí hradu Pražského, aby nálezu panskému dosti se
|
---|
[32] |
stalo ve dvü nedělí pořád zběhlých podle práva, a bude-li se paní zdáti, oč k nim
|
---|
[33] |
dále mluviti, že se jim právo nezavierá. Actum sabbato post sancti Johannis Baptiste,
|
---|
[34] |
annorum domini etc. LXXXIV°, presentibus istis dominis: Johanne de Sselnberk
|
---|
[35] |
cancellario, Paulo de Gensstein, Benessio de Weytmill, Cristoforo de Ficztum etc.,
|
---|
[36] |
Paulo preposito Zderasiensi, Johanne Sspan de Barsstein, burgrauio castri Pragensis.
|
---|
[37] |
|
---|
[38] |
|
---|