418 D. XIII. Registra soudu komorniho.
mluviti, leč jim bude pány rozkázáno. Tu páni radda JMKské pověděli jsú: že na
tom nesedie, by měli stranám naučenie dáti, kterak se súditi mají, než jestli které
straně co potřebie, aby mluvili. Na to rukojmie nadepsaní dali jsú tu odpověď: že sú
prve pověděli, že jest list porušený a na pečetech zkažený; a k tomu že list svědčí,
když by který rukojmie z nich nebo jistec umřel, aby list ve čtyřech nedělech ob-
noven byl, a paní Hedvika že z toho nikdy neupomínala, a že již tomu jest viec
než osm leth, že někteří rukojmie zemřeli, a že jest to promlčela, a jim že se zdá,
že jest list vyvazeny. Proti tomu nadepsaná Hedvika mluvila: že jest to védomá
věc, že za živnosti manžela svého, dokud ona věna svého neobdržela, napomenúti ne-
mohla, ale po smrti muže svého že jest [nejobmeškala časem tiem, jakož právo jest na-
pomenüti. A k tomu pravila, že okázati muož, že po ní dáno jest bez XXV kop
čtyři sta kop, a jí proti tomu že nic dáno nenie, a tak na ten statek, jakož list
okazuje, vznesena jest byla. Na to opět druhé i třetie páni tázali jsú rukojmí, chtěli-li
by co proti listu nebo řeči panie Hedviky mluviti. A oni nechtěli jsú nic na to dále
mluviti a stáli na své prvnie řeči, a praviec, že nic nechtie mluviti, leč jim pány
rozkázáno bude. Tu páni radda JMKské slyševše s obů stran žalobu i odpor i také
list a líčenie jich pře, tak jsú jim vypověděli a vypoviedají: Poněvadž sú list nařkli
najprve, že list jest zrušený a dvě pečeti u něho zlámány, že se jim nezdá dále
k tomu mluviti bez rozkázánie panského, a proto vždy dále viece vin dávali tomu
listu bez rozkázánie panského, praviec, že ten list v sobě drží, jestliže by jistec neb
rukojmie který umřel, aby list ve třech nedělech obnoven byl, a že by ona viec než
od osmi leth z toho neupomínala, a že se jim zdá, že jest list vyvazený; i poněvadž
oni rukojmie nechtěli ini dále odpierati proti řeči panie Hedviky, že JMKská se pány
raddü svü nalezä: Ze ty pečeti zlámané jejiemu právu věnnému ke škodě nejsú, a také
že list nesvědčí, jestliže by který rukojmie umřel, aby ona měla napomenüti k ob-
novení listu, než prostě svědčí list, jestliže by jistec neb který rukojmie umřel, aby
oni rukojmie list jí obnovili ve čtyřech nedělech a tak movitého miesto umrlého na
jeho miesto v to rukojemstvie postavili; i tiem jest ona nic nepromlčela, než věno
jejie aby jí dáno bylo podle zněnie listu jejieho. Dále jest jim při tom povědieno
skrze pana Jana Špána, purkrabí hradu Pražského, aby nálezu panskému dosti se
stalo ve dvü nedělí pořád zběhlých podle práva, a bude-li se paní zdáti, oč k nim
dále mluviti, že se jim právo nezavierá. Actum sabbato post sancti Johannis Baptiste,
annorum domini etc. LXXXIV°, presentibus istis dominis: Johanne de Sselnberk
cancellario, Paulo de Gensstein, Benessio de Weytmill, Cristoforo de Ficztum etc.,
Paulo preposito Zderasiensi, Johanne Sspan de Barsstein, burgrauio castri Pragensis.
R. II. a. list D. 8. b.
