[1] |
406 D. XIII. Registra soudu komorního.
|
---|
[2] |
401.
|
---|
[3] |
Mezi Petrem ze Sulevic a Oldfichem Bradśłem z Touseni. [1482, 17. srpna.]
|
---|
[4] |
V té při a ruoznici, kteráž jest vznikla mezi Petrem z Sulevic a z Wintr-
|
---|
[5] |
berka s jedné, a Oldřichem Bradáčem z Toušeni s strany druhé. Tak jakož on
|
---|
[6] |
Wintrberský vinil jest jej Oldřicha Bradáče, že by byl u jeho mateře a bratra jeho naj-
|
---|
[7] |
staršicho písařem a úředníkem nevyčteným, a k tomu že jest pobral statek jich zna-
|
---|
[8] |
menity a s tiem že jest preč ujel neb ušel. Na to a k tomu jest vedl svédomie
|
---|
[9] |
svá. On Oldřich jest odpieral tomu a pravě, že jest nebyl žádným úředníkem ani
|
---|
[10] |
jest jim které škody učinil; také svědomie svá veda, i zachovánie své okazuje a pravě,
|
---|
[11] |
že jest nikdy od poručníka ani od bratra jeho najstaršieho nebyl tiem nařiekán.
|
---|
[12] |
Král JMt se pány raddú svú ráčil jest to vážiti a jich žaloby i odpory, i takto jest
|
---|
[13] |
ráčil o tom vypovědieti a vypoviedá: že ti duovodové Wintrberského, kterýmiž on
|
---|
[14] |
sáhl na jeho ččst a k němu, chtě jej tudy za svého vysúditi, nejsú dostatečni, aby
|
---|
[15] |
měl za jeho úředníka a zloděje tudy nalezen býti. A protož aby on Wintrberský
|
---|
[16] |
Bradáče u pokoji nechal a nań viece o to nesahal. Než nezdá-li se jemu Wintrber-
|
---|
[17] |
skému toho věřiti na jeho prostá slova, že by nebyl jeho úředník nevyčtený ani zloděj,
|
---|
[18] |
a nechce bez toho býti, má to Oldřich zpraviti, jakož jemu bude rozkázáno. Actum etc.
|
---|
[19] |
|
---|
[20] |
|
---|
[21] |
Mezi Bohuslavem ze Švamberka na místě Markéty z Rožmitála a poručníky Kateřiny z Pecky.
|
---|
[22] |
|
---|
[23] |
V t6 pti a ruoznici, kterä% jest mezi panem Bohuslavem z Švamberka na
|
---|
[24] |
miestě panie Markréty z Rožmitála, manželky páně Henrychovy, syna téhož pana
|
---|
[25] |
Švamberka s jedné, a panem Pavlem Skalským z Jenšteina a panem Petrem Gdu-
|
---|
[26] |
lincem z Ostromieře a Petrem Ebrzwinem z Hradiště, jakožto poručníky od panie
|
---|
[27] |
Katheřiny z Pecky učiněnými, s strany druhé. Tak jakož on pan Švamberk vinil jest
|
---|
[28] |
je, a toho žádal na jmenovaných panu Pavlovi, panu Gdulincovi a Ebrzwinovi, ja-
|
---|
[29] |
kožto poručnících, aby statku odkázaného paní Markrétě bylo postúpeno a ruka věrná
|
---|
[30] |
aby odevřiena byla. Pan Pavel, pan Gdulinec a Ebrzwin jmenovaní odpierali jsú
|
---|
[31] |
a praviece, že by času ještě nebylo podle jejieho zřiezenie, než když by tomu čas
|
---|
[32] |
přišel, že se v tom věrně a právě chtie mieti jako na dobré lidi slušie. Na to
|
---|
[33] |
a k tomu ukázali jsú kšaft a zriezenie dobré pamčti panie Katheřiny, matky též
|
---|
[34] |
panie Markréthy. Tu král JMt se pány JMti raddú ráčil jest kšaft slyšeti i také
|
---|
[35] |
jich řeči s obi stranú, pokudž jest jim potřebie bylo, i ráčil jest to s svú raddú
|
---|
[36] |
pilně vážiti a znamenitě to, kdež paní Katheřina v svém zřiezení dvakrát toho do-
|
---|
[37] |
týká a rozkazuje, když by dcera jejie panna Markrétha v stavu manželském stála,
|
---|
[38] |
aby jí úřadu Domažlického postúpeno bylo. I JMKská i se pány raddü svü rácil jest
|
---|
[39] |
|
---|