406 D. XIII. Registra soudu komorního.
401.
Mezi Petrem ze Sulevic a Oldfichem Bradśłem z Touseni. [1482, 17. srpna.]
V té při a ruoznici, kteráž jest vznikla mezi Petrem z Sulevic a z Wintr-
berka s jedné, a Oldřichem Bradáčem z Toušeni s strany druhé. Tak jakož on
Wintrberský vinil jest jej Oldřicha Bradáče, že by byl u jeho mateře a bratra jeho naj-
staršicho písařem a úředníkem nevyčteným, a k tomu že jest pobral statek jich zna-
menity a s tiem že jest preč ujel neb ušel. Na to a k tomu jest vedl svédomie
svá. On Oldřich jest odpieral tomu a pravě, že jest nebyl žádným úředníkem ani
jest jim které škody učinil; také svědomie svá veda, i zachovánie své okazuje a pravě,
že jest nikdy od poručníka ani od bratra jeho najstaršieho nebyl tiem nařiekán.
Král JMt se pány raddú svú ráčil jest to vážiti a jich žaloby i odpory, i takto jest
ráčil o tom vypovědieti a vypoviedá: že ti duovodové Wintrberského, kterýmiž on
sáhl na jeho ččst a k němu, chtě jej tudy za svého vysúditi, nejsú dostatečni, aby
měl za jeho úředníka a zloděje tudy nalezen býti. A protož aby on Wintrberský
Bradáče u pokoji nechal a nań viece o to nesahal. Než nezdá-li se jemu Wintrber-
skému toho věřiti na jeho prostá slova, že by nebyl jeho úředník nevyčtený ani zloděj,
a nechce bez toho býti, má to Oldřich zpraviti, jakož jemu bude rozkázáno. Actum etc.
R. IL. a. list C. 10. a.
402.
Mezi Bohuslavem ze Švamberka na místě Markéty z Rožmitála a poručníky Kateřiny z Pecky.
[1482, 17. srpna.]
V t6 pti a ruoznici, kterä% jest mezi panem Bohuslavem z Švamberka na
miestě panie Markréty z Rožmitála, manželky páně Henrychovy, syna téhož pana
Švamberka s jedné, a panem Pavlem Skalským z Jenšteina a panem Petrem Gdu-
lincem z Ostromieře a Petrem Ebrzwinem z Hradiště, jakožto poručníky od panie
Katheřiny z Pecky učiněnými, s strany druhé. Tak jakož on pan Švamberk vinil jest
je, a toho žádal na jmenovaných panu Pavlovi, panu Gdulincovi a Ebrzwinovi, ja-
kožto poručnících, aby statku odkázaného paní Markrétě bylo postúpeno a ruka věrná
aby odevřiena byla. Pan Pavel, pan Gdulinec a Ebrzwin jmenovaní odpierali jsú
a praviece, že by času ještě nebylo podle jejieho zřiezenie, než když by tomu čas
přišel, že se v tom věrně a právě chtie mieti jako na dobré lidi slušie. Na to
a k tomu ukázali jsú kšaft a zriezenie dobré pamčti panie Katheřiny, matky též
panie Markréthy. Tu král JMt se pány JMti raddú ráčil jest kšaft slyšeti i také
jich řeči s obi stranú, pokudž jest jim potřebie bylo, i ráčil jest to s svú raddú
pilně vážiti a znamenitě to, kdež paní Katheřina v svém zřiezení dvakrát toho do-
týká a rozkazuje, když by dcera jejie panna Markrétha v stavu manželském stála,
aby jí úřadu Domažlického postúpeno bylo. I JMKská i se pány raddü svü rácil jest
