[1] |
Zápisy z r. 1479 a 1480. 387
|
---|
[2] |
diciech takového dluhu dobývati všemi obyčeji a právy, kterýchž země Česká o dluhy
|
---|
[3] |
spravedlivé požívá, a jakoby na nás neb na naše dědice list s rukojmiemi a s jich
|
---|
[4] |
visutými pečetmi měli. Pakli by pan Jan nadepsaný dětí manželsky pošlých po sobě
|
---|
[5] |
nenechal, synóv aneb dcer, tehdy jiným jeho přátelóm aneb bratřím summy svrchu-
|
---|
[6] |
psané platiti nebudem povinni ani dědici naši. A ktožkoli tento list s nadepsaného
|
---|
[7] |
páně Janových od něho manželsky pošlých dědicóv, mužského i' ženského pohlavie
|
---|
[8] |
aneb od samého ženského, ač nebylo-li by mužského, s dobrü a svobodnü vuoli za
|
---|
[9] |
jich rozumných let měl by aneb mieti bude, ten má i mieti bude túž moc i též právo
|
---|
[10] |
ke všem věcem v něm položeným jako oni sami, tak jakož jim společně všem aneb
|
---|
[11] |
ženskému pohlaví samému zvláště příslušejí. Tomu na svědomie sc. Actum f. II. ante
|
---|
[12] |
Vrbani oc. LXXVIIII.
|
---|
[13] |
|
---|
[14] |
19.
|
---|
[15] |
Týž dává Janu z Doubravice nový výsadní list na manství v Slaném a Březové, z nichž se
|
---|
[16] |
činí služba k zámku Náchodu, poněvadž otec Janův přišel o listy výsadní v časech válečných.
|
---|
[17] |
Na Kladště 1480, 17. ledna.
|
---|
[18] |
My Jindfich oc. vyznávámy oc., že jest před naši přítomnost přišel slovútný
|
---|
[19] |
věrný náš milý Jan z Dibravice a z Slanćho, náš poddaný man, a dal jest nám
|
---|
[20] |
znáti, že jsú jeho otci listové výsadní na ta manstvie v Slaném a v Březové, kteráž
|
---|
[21] |
po svém otci pod námi drží, odešli у časy válečné, s snažnie pilností nás pokorně
|
---|
[22] |
žádaje, abychom jemu novú výsadu na manstvie svrchupsaná učiniti a listem naším
|
---|
[23] |
potvrditi ráčili. My jsúce náchylni poddané v hodných prozbách vyslyšeti a poznavše
|
---|
[24] |
nadepsaného Jana věrné a stálé služby sc., z milosti kniežecské nadepsanému Janovi,
|
---|
[25] |
jeho dědicóm a spravedlivým potomkóm, dvuor poplužní v Slaném s poplužím, v němž
|
---|
[26] |
jest, s dědinú, s lesy i s lukami, puol druhého lánu, se dvěma pustinami, s rybníkem
|
---|
[27] |
a s haltéři, s kuchyükami, s kopü gr. platu rocnieho v Slaném na dědině, kterúž
|
---|
[28] |
drżi Václav Turák, ves Bfezovü, kterúž drží s dvory kmetcími, s dédinami ornymi
|
---|
[29] |
a neornymi, s pustymi i s osedljmi, s platem, s kurmi, s robotami k orání, k secení
|
---|
[30] |
luk i k sena hrabání, s potokem počnúc od drah Březovských až do Žaketského
|
---|
[31] |
mlýniště, s lovy zvieřetcími i rybími, s čižbami, s háji, s lesy, s horami, s pahorky,
|
---|
[32] |
s dolmi, s pastvami, s pastvišti, s cestami, s drahami, s stezkami, s vodotoky, s stru-
|
---|
[33] |
hami i se všemi a všelikterakými duochody, puožitky a příslušnostmi k nadepsanému
|
---|
[34] |
dvoru poplužniemu a popluží v Slaném a vsi Březové od starodávna příslušejícími,
|
---|
[35] |
i se vší zvolí, nic nevymieňujíce ani pozuostavujíce, ku pravému hrabstvie našeho Klad-
|
---|
[36] |
ského obyčejnému manství vysadili jsmy, vysazujem, upevňujem i tiemto listem tvrdímy
|
---|
[37] |
nadepsanému Janovi, jeho dédicôm a spravedlivým potomkóm, k jmění, k držení a ku
|
---|
[38] |
požívání dědičně a věčně jako svého vlastnieho dědictvie bez našie a našich dědicóv
|
---|
[39] |
49*
|
---|