Zápisy z r. 1479 a 1480. 387
diciech takového dluhu dobývati všemi obyčeji a právy, kterýchž země Česká o dluhy
spravedlivé požívá, a jakoby na nás neb na naše dědice list s rukojmiemi a s jich
visutými pečetmi měli. Pakli by pan Jan nadepsaný dětí manželsky pošlých po sobě
nenechal, synóv aneb dcer, tehdy jiným jeho přátelóm aneb bratřím summy svrchu-
psané platiti nebudem povinni ani dědici naši. A ktožkoli tento list s nadepsaného
páně Janových od něho manželsky pošlých dědicóv, mužského i' ženského pohlavie
aneb od samého ženského, ač nebylo-li by mužského, s dobrü a svobodnü vuoli za
jich rozumných let měl by aneb mieti bude, ten má i mieti bude túž moc i též právo
ke všem věcem v něm položeným jako oni sami, tak jakož jim společně všem aneb
ženskému pohlaví samému zvláště příslušejí. Tomu na svědomie sc. Actum f. II. ante
Vrbani oc. LXXVIIII.
L list 27. & 20.
19.
Týž dává Janu z Doubravice nový výsadní list na manství v Slaném a Březové, z nichž se
činí služba k zámku Náchodu, poněvadž otec Janův přišel o listy výsadní v časech válečných.
Na Kladště 1480, 17. ledna.
My Jindfich oc. vyznávámy oc., že jest před naši přítomnost přišel slovútný
věrný náš milý Jan z Dibravice a z Slanćho, náš poddaný man, a dal jest nám
znáti, že jsú jeho otci listové výsadní na ta manstvie v Slaném a v Březové, kteráž
po svém otci pod námi drží, odešli у časy válečné, s snažnie pilností nás pokorně
žádaje, abychom jemu novú výsadu na manstvie svrchupsaná učiniti a listem naším
potvrditi ráčili. My jsúce náchylni poddané v hodných prozbách vyslyšeti a poznavše
nadepsaného Jana věrné a stálé služby sc., z milosti kniežecské nadepsanému Janovi,
jeho dědicóm a spravedlivým potomkóm, dvuor poplužní v Slaném s poplužím, v němž
jest, s dědinú, s lesy i s lukami, puol druhého lánu, se dvěma pustinami, s rybníkem
a s haltéři, s kuchyükami, s kopü gr. platu rocnieho v Slaném na dědině, kterúž
drżi Václav Turák, ves Bfezovü, kterúž drží s dvory kmetcími, s dédinami ornymi
a neornymi, s pustymi i s osedljmi, s platem, s kurmi, s robotami k orání, k secení
luk i k sena hrabání, s potokem počnúc od drah Březovských až do Žaketského
mlýniště, s lovy zvieřetcími i rybími, s čižbami, s háji, s lesy, s horami, s pahorky,
s dolmi, s pastvami, s pastvišti, s cestami, s drahami, s stezkami, s vodotoky, s stru-
hami i se všemi a všelikterakými duochody, puožitky a příslušnostmi k nadepsanému
dvoru poplužniemu a popluží v Slaném a vsi Březové od starodávna příslušejícími,
i se vší zvolí, nic nevymieňujíce ani pozuostavujíce, ku pravému hrabstvie našeho Klad-
ského obyčejnému manství vysadili jsmy, vysazujem, upevňujem i tiemto listem tvrdímy
nadepsanému Janovi, jeho dédicôm a spravedlivým potomkóm, k jmění, k držení a ku
požívání dědičně a věčně jako svého vlastnieho dědictvie bez našie a našich dědicóv
49*
