EN | ES |

Facsimile Lines

798


< Page >

[1]
Úvod vydavatelův. 367

[2]
1498); načež nastoupili po něm v držení Kladska synové jeho Albrecht, Jiří a Karel. Avšak
[3]
ti nepodrželi dlouho zděděné panství, jsouce nuceni pro veliké dluhy, které po otci jich -
[4]
staly, hrabství Kladské 20. července 1501 rakouskému pánu Oldřichu z Hardeka a z Mahlandu
[5]
za 70000 zl. rýnských prodati; takže jim ostalo pouze Minsterbersko.®)

[6]
Z této doby panování knížat Minsterberských v Kladsku, knížete Jindřicha staršího
[7]
a tří synů jeho, zachovaly se v král. státním archivu Vratislayském dvě zajímavé knihy,
[8]
v nichž jsou zapsány listiny vydané z kanceláře knížecí vletech 1472—1501., jakož i některé
[9]
z prvních let panování Oldřicha z Hardeka. Nápisy těchto knih nezachovaly se nám; avšak
[10]
dle obsahu moZno je nejpfípadnéji pojmenovati registry kanceláře hrabat Kladských, poněvadž
[11]
obsahují jenom přepisy listin z této kanceláře vydaných, a to takových listin, kterými se hlavně
[12]
právní poměry obyvatelstva hrabství Kladského a kromě toho též některých panství upravují,
[13]
jež knížeti Jindřichovi staršímu a jeho synům v Čechách náležela. Hledě k tomuto právnímu
[14]
obsahu mohlo se jim též říkati knihy listin. výsadních čili privilegií hrabství Kladského, aneb,
[15]
jelikož většina listin týká se poměrů manských, mohly by se též za jakési desky manské
[16]
hrabství Kladského považovati.

[17]
Obě tyto zachované nejstarší knihy Kladské mají větším dílem totožný obsah, většina
[18]
listin přepsána byla do obou kněh, a jich vzájemný poměr jest tento:

[19]
I. Registra od v. 1472—1499. (sign. II. 19. b.). Obsahují přepisy listin na 154
[20]
listech. První čtyry listy sou vytrženy, na nich snad nalezal se nápis knihy. Soudíce dle roz-
[21]
manitosti písma, kterým sou registra psána, jakož i dle chronologického pořádku, v němž li-
[22]
stiny dosti správně za sebou následují, máme za to, že písařové kanceláře knížecí zapisovali
[23]
do těchto register znění listin buď současně, když se zhotovovaly, anebo brzo po vydání jich.
[24]
Jmenuje se od r. 1477—1499 Kliment z Jakšonova kancléřem hrabství Kladského, pod jehož
[25]
dozorem vedl písemnosti kanceláře dle všeho jenom jeden pásař kanceláře (kanzelschreiber),
[26]
jenž k některým listinám připisoval své jméno a poznámku, že je psal z rozkazu knížete.
[27]
Takovými písaři jmenují se: roku 1477 Ambrož Mulfer, roku 1479—1482 Havel ze Sedlčan,
[28]
r. 1482-—1489 Kašpar Franěk: z Frenkštátu (Caspern Francko von der Freinstadt), roku 1490
[29]
a 1491 Simon z Nimburka a r. 1495 Jan z Litic. Pisafi tito byli dle všeho Čechové aneb
[30]
aspoň uměli česky, neboť v prvních letech panování knížete Jindřicha staršího vydávaly se
[31]
listiny z kanceláře knížete většinou jazykem českým neb latinským, a teprve později užívalo
[32]
se v kanceláři Kladské vždy více, konečně za synův knížete Jindřicha skoro výhradně
[33]
jazyka německého aneb časem latinského.

[34]
II. Registra (sign. Ш. 19. а) obsahují přepisy listin od r. 1472—1505. Na útržku
[35]
prvního listu čte se kus titule této knihy, jejž takto doplňujeme: /Privilegia] comitatus Gla-
[36]
censis [tempore] principia domini Hin[conis], senioris ducis Munsterbergensis, comitis Glacensis
[37]
etc. registrata, quorum tenores sequuntur:* Na listu prvním zapsány jsou paměti, že manové
[38]
Kladští skládali slib věrnosti 3. května 1472 Jindřichu staršímu knížeti Minsterberskému

[39]
hemie perduelles, infideles et rebelles, fidelitatis sue ac debite subiectionis immemores, in toto regno
[40]
commouerunt, ita constanter persistere compertus est, et aliis merito exemplo fieri deberet, nam feuda-
[41]
tarii, vasalli ceterique feoditi dicti comitatus nostri tam constanter quamque fideliter impensa, incendia,
[42]
depopulaciones, damna et personarum suarum dispendia equanimiter pertulere in hodiernumque per-
[43]
ferre non desinunt, v& eos nec quodcunque dispendium a fidelitate et obediencia dominorum suorum,
[44]
jamque nostra heredumque nostrorum auertere posset. Pozdější německý překlad uveřejnil Wede-
[45]
kind 1. c. str. 186.
[46]
8) Srv. Grünhagen a Markgraf 1. c. str. 190.


Text viewFacsimile