Úvod vydavatelův. 367
1498); načež nastoupili po něm v držení Kladska synové jeho Albrecht, Jiří a Karel. Avšak
ti nepodrželi dlouho zděděné panství, jsouce nuceni pro veliké dluhy, které po otci jich zů-
staly, hrabství Kladské 20. července 1501 rakouskému pánu Oldřichu z Hardeka a z Mahlandu
za 70000 zl. rýnských prodati; takže jim ostalo pouze Minsterbersko.®)
Z této doby panování knížat Minsterberských v Kladsku, knížete Jindřicha staršího
a tří synů jeho, zachovaly se v král. státním archivu Vratislayském dvě zajímavé knihy,
v nichž jsou zapsány listiny vydané z kanceláře knížecí vletech 1472—1501., jakož i některé
z prvních let panování Oldřicha z Hardeka. Nápisy těchto knih nezachovaly se nám; avšak
dle obsahu moZno je nejpfípadnéji pojmenovati registry kanceláře hrabat Kladských, poněvadž
obsahují jenom přepisy listin z této kanceláře vydaných, a to takových listin, kterými se hlavně
právní poměry obyvatelstva hrabství Kladského a kromě toho též některých panství upravují,
jež knížeti Jindřichovi staršímu a jeho synům v Čechách náležela. Hledě k tomuto právnímu
obsahu mohlo se jim též říkati knihy listin. výsadních čili privilegií hrabství Kladského, aneb,
jelikož většina listin týká se poměrů manských, mohly by se též za jakési desky manské
hrabství Kladského považovati.
Obě tyto zachované nejstarší knihy Kladské mají větším dílem totožný obsah, většina
listin přepsána byla do obou kněh, a jich vzájemný poměr jest tento:
I. Registra od v. 1472—1499. (sign. II. 19. b.). Obsahují přepisy listin na 154
listech. První čtyry listy sou vytrženy, na nich snad nalezal se nápis knihy. Soudíce dle roz-
manitosti písma, kterým sou registra psána, jakož i dle chronologického pořádku, v němž li-
stiny dosti správně za sebou následují, máme za to, že písařové kanceláře knížecí zapisovali
do těchto register znění listin buď současně, když se zhotovovaly, anebo brzo po vydání jich.
Jmenuje se od r. 1477—1499 Kliment z Jakšonova kancléřem hrabství Kladského, pod jehož
dozorem vedl písemnosti kanceláře dle všeho jenom jeden pásař kanceláře (kanzelschreiber),
jenž k některým listinám připisoval své jméno a poznámku, že je psal z rozkazu knížete.
Takovými písaři jmenují se: roku 1477 Ambrož Mulfer, roku 1479—1482 Havel ze Sedlčan,
r. 1482-—1489 Kašpar Franěk: z Frenkštátu (Caspern Francko von der Freinstadt), roku 1490
a 1491 Simon z Nimburka a r. 1495 Jan z Litic. Pisafi tito byli dle všeho Čechové aneb
aspoň uměli česky, neboť v prvních letech panování knížete Jindřicha staršího vydávaly se
listiny z kanceláře knížete většinou jazykem českým neb latinským, a teprve později užívalo
se v kanceláři Kladské vždy více, až konečně za synův knížete Jindřicha už skoro výhradně
jazyka německého aneb časem latinského.
II. Registra (sign. Ш. 19. а) obsahují přepisy listin od r. 1472—1505. Na útržku
prvního listu čte se kus titule této knihy, jejž takto doplňujeme: „/Privilegia] comitatus Gla-
censis [tempore] principia domini Hin[conis], senioris ducis Munsterbergensis, comitis Glacensis
etc. registrata, quorum tenores sequuntur:* Na listu prvním zapsány jsou paměti, že manové
Kladští skládali slib věrnosti 3. května 1472 Jindřichu staršímu knížeti Minsterberskému
hemie perduelles, infideles et rebelles, fidelitatis sue ac debite subiectionis immemores, in toto regno
commouerunt, ita constanter persistere compertus est, et aliis merito exemplo fieri deberet, nam feuda-
tarii, vasalli ceterique feoditi dicti comitatus nostri tam constanter quamque fideliter impensa, incendia,
depopulaciones, damna et personarum suarum dispendia equanimiter pertulere in hodiernumque per-
ferre non desinunt, v& eos nec quodcunque dispendium a fidelitate et obediencia dominorum suorum,
jamque nostra heredumque nostrorum auertere posset.“ Pozdější německý překlad uveřejnil Wede-
kind 1. c. str. 186.
8) Srv. Grünhagen a Markgraf 1. c. str. 190.
