| [1] |
348 D. XIV. Poselství krále Jiřího do Říma k papeži r. 1462.
|
|---|
| [2] |
proti sobě. A když se lid zbüfí, kto mu má") rozkazovati, aby stál pod poslušenstvím,
|
|---|
| [3] |
jediné leč mečem, jenž jest velmi nebezpečné? Tuto řeč mluvil jest pan Zdeněk,
|
|---|
| [4] |
od něhož pan Rabštýn“) pověděl latině.
|
|---|
| [5] |
Odpověď papežova konečná. V středu před pátů nedělí v postě
|
|---|
| [6] |
[31. března] přede vším slyšením, což móžem pamatovati, k tomuto rozumu mluvil
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
[110°] Slyšeli sme onehdá, páni poslové krále Českého, vaše prosby s trpě-
|
|---|
| [9] |
livostí a v dobrém pokoji; slyštež i vy naši odpověď z vóle a rady bratróv našich.
|
|---|
| [10] |
I majíce mluviti v lásce a neomylně,“) povieme o poslušenství krále Českého nám
|
|---|
| [11] |
a stolici apoštolské učiněném, potom o potřebě“) a kompaktátiech.“) Poslusenstvie
|
|---|
| [12] |
chválíme nýjasnějšícho krále Českého, nebo to takové dobré jest, bez něhožto nenie
|
|---|
| [13] |
pokoj ani spasenie. O tom králi nýjasnějším v dobrú stranu mluveno jest a praveno
|
|---|
| [14] |
nám od posla nýjasnějšícho ciesaře a syna našeho milého Prokopa, kterýžto tu
|
|---|
| [15] |
upřiemnost mysli královské zvláště vypravil jest, tvrdě to, že královský úmysl jest,
|
|---|
| [16] |
nám a stolici“) apoštolské poslušen býti. Zajisté dobře jest v tom učinil král, neb
|
|---|
| [17] |
ktož tiem během vcházie, nýjde pastvy; ale ktož jinudy vstupuje, zloděj jest a lotr.
|
|---|
| [18] |
A ukázav na se sám papež, řekl jest: Totot") jest brána, skrze nižto spravedliví
|
|---|
| [19] |
vcházejí, a jdúce skrze ni, toliko ti spaseni bývají, a bez niežto“) všickni hynú, ja-
|
|---|
| [20] |
kožto v čas“) potopy véickni zhynuli,"”) jediné kteříž do korábu utekli sú,'") ti za-
|
|---|
| [21] |
chováni sú od nebez[110"]pečenstvie a potopy; a ten sám, kterýž se k lodičce Pe-
|
|---|
| [22] |
trově utieká, spasen bývá.
|
|---|
| [23] |
Viete, synové, kterak v minulých časiech královstvie České ovšem přikázánie
|
|---|
| [24] |
stolice apoštolské přijímáše, s ní v jednotě živo bieše a v řádiech se neodlučováše.
|
|---|
| [25] |
Potom stalo se jest rozdělenie: mnozí nešlechetní, ježto sú se““) zpčt obrátili, jejie
|
|---|
| [26] |
přikázánie sů potupili a zhrdali jím skrze dómysly mylné, kterýchž'*) neznali sú oni
|
|---|
| [27] |
ani jich otcové, přijímánie pod dvojí zpósobů bez pójčenie této stolice, ano jim kon-
|
|---|
| [28] |
cilium Konstanské brání, proti jednotě cierkve a obyóeji hodném[u] uvedše. Protoż
|
|---|
| [29] |
král nýjasnější, poněvadž jest udólal'*) poslusenstvie v sloviech, af je naplní'")
|
|---|
| [30] |
v skutku; neb nic nenie poslušenstvie v sloviech, leč skutkem naplněno'“) bude;
|
|---|
| [31] |
a tak ať otejme neobyčejná a neznámá zachovánie““) a*°) ku prvniemu poslušenství
|
|---|
| [32] |
ovšem lid obrátí [vel navrátí],'^) aby to drZali, toho ostfiehali, coz otcovská chtie
|
|---|
| [33] |
ustanovenie**) a jich otcové byli sá to^") oblíbili dřieve. Ale Ze v Čechách sú Tá-
|
|---|
| [34] |
bori, kteïizto stolice nedbaji ani jie chtie, nébrZ ji pohrzejice,‘”) [111"] posvécují bez
|
|---|
| [35] |
!) chce 7, K a В. — ?) kancléf T. — ?) neomylné B. — *) o prosbě Z, K a В. — 5) kompaktát B.
|
|---|
| [36] |
— ©) cierkvi 7. — 7) Tatot Æ a B. — 9) kteró£to T, K a B. — ®) у času Z. — 10) zahynuli jsú T a B.—
|
|---|
| [37] |
11) k korábu utekli jsú sě Z; K a B. — !?) kteříž sě 7, K a B. — %) kterakýchž B. — !*) ucinil 7, K a B.
|
|---|
| [38] |
— 15) ale neplní je 7'; naplň je К; naplni-li je B. — 1° led v skutku plnéno 7. — М!) zachovávánie 7: K.
|
|---|
| [39] |
— 18) a vynecháno v 7. — 29) navrátil 7; navrátím K. — ?9) ustavenie 7T, — ?') biechu 7' a B. — ??) stolice
|
|---|
| [40] |
nechtie poslüchati (nechtie K a B), ale ji zhrdajice 7, K a B.
|
|---|
| [41] |
|
|---|
