| [1] |
|
|---|
| [2] |
o tu věc, což se pana Jindřicha z Rozmberka dotýče: ale když o první příhodě zvě-
|
|---|
| [3] |
deli, tehdy se zase vrátili, a velmi sobě lidé to obtěžují toho pána z Rozmberka
|
|---|
| [4] |
předsevzetí i [. . .],*) rozumiem, nóktefi, ktefiż [pr]vre k němu náchylnost měli. Věz,
|
|---|
| [5] |
že pan Vojtěch z Pernšteina již odsud domuov jel, a umřel jemu syn, dnes týden,
|
|---|
| [6] |
ježto toho jemu nepřeji. A pán Buoh všemohúcí rač dáti, abychme se spolu šťastně
|
|---|
| [7] |
a ve zdraví shledali. Datum ut supra.
|
|---|
| [8] |
Adamovi Lvovi z Rožmitála sc, synu mému milému.
|
|---|
| [9] |
Což se hotovosti našich lidí a poddaných dotýče: tu sluší předse zachovati,
|
|---|
| [10] |
a za to mám, že naši přátelé, o kteréžs mi psal, i jiní, kteříž s námi v přátelstvie
|
|---|
| [11] |
jsú, též učiní i s poddanými svými. Konečně jsem srozuměl, že krále pána našeho
|
|---|
| [12] |
a krále Polského JJMtí nebude sjezd tento puost. I neznaje potřeby, proč bych se
|
|---|
| [13] |
měl zde zvláštně meškati, toho jsem úmyslu, buohdá brzo po svatém Řehoři na Blatnú
|
|---|
| [14] |
jeti; než toho nesluší mnoho hlásiti.
|
|---|
| [15] |
430.
|
|---|
| [16] |
Zdeňkovi Trčkovi z Lípy, že bude stání v příčině narovnání s bratrem jeho Mikulášem ; aby
|
|---|
| [17] |
uvězněné tři vladyky propustil sc.
|
|---|
| [18] |
Na hradě Pražském 1526, 3. března. Opis souč. v arch. Třeboň. €. 3889 nepag.
|
|---|
| [19] |
Službu svü vzkazuji, urozeny a statečný pane příteli muoj milý! Byšte se
|
|---|
| [20] |
dobře měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Jakož tento pondělí měli byšte
|
|---|
| [21] |
zde na hradě Pražském přede mnú a úřadem mym se panem Mikulášem, bratrem
|
|---|
| [22] |
vaším, státi: i jest již zde pan Mikuláš bratr váš, než slyšeti, že byšte vy býti ne-
|
|---|
| [23] |
měli, ježto jsem tomu nerad; nebo kterak jsem vám prvé psal aneb k tomu nápodobně,
|
|---|
| [24] |
že bych radši mezi vámi přátelské a bratrské srovnání viděl, i k tomu se, pokudž
|
|---|
| [25] |
by vaše s obú stran vuole byla, přičiniti chtěl, nežli by jaká jiná věc, kterážby k do-
|
|---|
| [26] |
brému přátelství nenáležela, mezi vámi se rozmnožovati měla. Než poněvadž na to
|
|---|
| [27] |
odpovědi nemám, a ta se věc již přiblížila k stání, totiž, jakž napřed dotčeno jest,
|
|---|
| [28] |
tento pondělí podle obeslání mého, již toho muším při tom nechati, což za řád a za
|
|---|
| [29] |
právo jest, při tom svú povinnost také zachovaje, pokudž jest za spravedlivé. A v tom
|
|---|
| [30] |
také, pane a příteli muoj milý, dnes jest mne došlo, kterak byšte [..... ] vsázeti
|
|---|
| [31] |
dali urozené vladyky pana Břízského, pana Mikuláše Othmara a pana Čejku, kterážto
|
|---|
| [32] |
věc jest mi s podiveniem, kdyby tak bylo. A jestliže jest, žádám vás, že je hned
|
|---|
| [33] |
svobodné pustiti rozkážete, neb bych vám toho nepřál, aby skrze to jaká na vás
|
|---|
| [34] |
těžkost měla přijíti; neb té naděje jsem, že to znáte, kterak se k sobě jedni k druhým
|
|---|
| [35] |
v tomto královstvie, jsúce pod řádem a právem, jedni na druhé nesahajíce, zachovati
|
|---|
| [36] |
máme. Neb vám toto jistě psaní dobrým úmyslem a z náležitosti úřadu mého činiem,
|
|---|
| [37] |
nechtěje toho ničehož rád viděti, což by se nemělo s řádem a právem srovnati. A po-
|
|---|
| [38] |
*) Zvetšelé.
|
|---|
