| [1] |
306 A. XXVII. Dopisy Zdeńka Lva z Rożźmitdla 1508— 1535.
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
Synu Adamu Lvovi z Rožmitála o zpupnosti Jindřicha z Rožmberka provedené nad poslem
|
|---|
| [4] |
purkrabství Pražského a původy Krišt. z Švamberka.
|
|---|
| [5] |
V Příbrami 1526, 22. února. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 8889 nepag.
|
|---|
| [6] |
Adame mily! Věz, když jsem včera do Příbramě přijel, že jest písař. páně
|
|---|
| [7] |
Švamberkuov dodal mi od něho psaní a při tom mi také oznámil, kterak jest se
|
|---|
| [8] |
tomu holomku vedlo od úřadu purkrabstvie Pražského u pana Jindřicha z Rožmberka,
|
|---|
| [9] |
kterýž jest tam chodil s listy obranními, a s ním byli jiná dva od pana Švamberka
|
|---|
| [10] |
posláni, totižto puovodové podle pořadu práva, ač mohlo by býti na jednom puovodu
|
|---|
| [11] |
podle holomka dosti, ale proto jestli jich více, to také býti muože, jakož se v této
|
|---|
| [12] |
věci stalo. I jakž mi praveno, tak to se jim přihodilo: když tam ku panu Jindřichovi
|
|---|
| [13] |
z Rozmberka přišli, dali je do věže vsázeti, a že přes noc seděli. А па zajtří ráno
|
|---|
| [14] |
že on sám pan Jindřich na věži přišel a dal je z věže vytáhnúti, a potom rozkázal
|
|---|
| [15] |
jim ty listy obranní snísti; a opět potom že jim dal na kuoži metati, a že někteří
|
|---|
| [16] |
jeho služebníci rozprávěli; kdyby jich pani nevyprosila, że je chtěl dáti stienati.
|
|---|
| [17] |
I poněvadž tak on pan Jindřich právo tvrdí, již není potřebí mně k němu na tento
|
|---|
| [18] |
čas s listy obranniemi posélati, než proto je schovaj; pak již příliš zřetedlně každý
|
|---|
| [19] |
muože to znáti, kterak on pan Jindřich bez všeho studu nad svü jest ctí se zapomněl,
|
|---|
| [20] |
ježto mi se nezdá podobné, aby pán Buoh všemohúůcí ráčil toho bez trestání nechati,
|
|---|
| [21] |
též i lidé aby měli to lechce vážiti, kteříž jsú povinni pod vysokými závazky práva
|
|---|
| [22] |
obhajovati a podle téhož práva lidských spravedlivostí dopomáhati. Jakož také i krále
|
|---|
| [23] |
JMti brzo to tajno nebude. Než jakž ta věc kolivěk jest, jim to málo škodí holomku
|
|---|
| [24] |
a těm puovodóm: nežli nám jest k naší spravedlivosti ku podstatě zvláštně užitečné
|
|---|
| [25] |
a buohdá bude, když se to dále pořadem práva k konci povede a přivede. A po-
|
|---|
| [26] |
něvadž jest znáti, že již jako by on pan Jindřich sobě zúfal, tehdy jest podobné, že
|
|---|
| [27] |
málo nač dobrého myslí. I slušíť se opatrně míti i na Blatné, i mně také, kdež jsem;
|
|---|
| [28] |
než mějme ku pánu Bohu všemohúciemu doufání, žeť nás JMt svatá opustiti neráčí.
|
|---|
| [29] |
A poněvadž již tak zřetedlně on pan Jindřich dobrému řádu a právu se protiví,
|
|---|
| [30] |
tehdy naději se, že dlúho súditi nebudeme a že tím spíše budu moci buohda na
|
|---|
| [31] |
Blatné býti. A pán Buoh všemohúcí rač dáti; abychme se spolu šťastně a ve zdraví
|
|---|
| [32] |
shledali. Dán v Příbrami ve étvrtek den sv. Petra nastolovéni léta c XXVI.
|
|---|
| [33] |
Adamovi Lvovi z Rožmitála sc, synu mému milému.
|
|---|
| [34] |
Po tomto poslu netřeba odpovědi, a od této chuoze jest jemu zde zaplaceno
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
408.
|
|---|
| [37] |
Janovi Holickému ze Šternberka o pychu Jindřicha z Rožmberka; aby do Prahy přijel.
|
|---|
| [38] |
Na hradě Pražském 1526, 28. února. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3889 nepag.
|
|---|
| [39] |
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane příteli muoj mily! Byšte se dobře
|
|---|
| [40] |
|
|---|
