EN | ES |

Facsimile Lines

798


< Page >

[1]
Dopisy z roku 1526. 303

[2]
401.

[3]
Bohuslavovi z Obytec, aby ujistil se člověkem, jenž vedle manželky své pojal sobě jinou za ženu.

[4]
Na Blatné 1526, 20. února. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 8889 nepag.

[5]
Službu svú vzkazuji, urozený příteli milý! Ozmamujit, Ze jest na mne vzne-
[6]
seno, že by nějaký lotr, kterémuž Moravec řiekají, pojal sobě za manželku kmetičnu
[7]
mou, dceru šafářky ze dvora mého Blatné, a prvé že jest ženu oddávanů měl, kteráž
[8]
ještě živa jest, a že jest k němu i přišla. I poněvadž jest on takový lotr, žádám
[9]
tebe, že se jím dostatečně ujistíš a jeho z vazby bez vuole nepustíš, a ,
[10]
kmetičně, že její šaty a což jest jejicho při něm, Ze vydati a navrátiti rozkážeš;
[11]
a nepochybuji, že to dobře znáš, že takový neslušný jeho účinek nehodí se lechce
[12]
vážiti. Odpovědi žádám. Datum ut supra.

[13]
Urozenému vladyce, panu Bohuslavovi z Obytec a v Hvožďanech, příteli milému.

[14]
402.
[15]
Janovi z Vitence, že se mu nově nalezená ruda dobře líbí.
[16]
Na Blatné 1526, 21. února. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3889 nepag.

[17]
Zdeněk Lev z Rožmitála sc. Hajtmane milý! Jakož jsi mi poslal hanštánek
[18]
rudy z funtgruby, i dobře mi se líbí. A pán Buoh všemohúcí rač dáti, aby se toho
[19]
rozmnožilo, aby skrze milost boží ti, ktož jsú na hory nakládali, také zase z toho
[20]
užitky měli. A o kterýž jsi mi list psal, což se Bočana dotýče, dal jsem jej tak na-
[21]
psati, a teď jej posélám. Dán na Blatné v středu před svatého Petra naštolovániem
[22]
léta sc XXVI.

[23]
Urozenému vladyce Janovi z Vitence a na Tochovicích, hajtmanu na Horách Matky
[24]
boží u Velhartic, mému milému.

[25]
403.
[26]
Jiříku Peřinovi z Maličína v příčině Klatovských a Sušických.
[27]
Na Blatné 1526, 21. února. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3889 nepag.

[28]
Zdeněk Lev z Rožmitála sc. Purkrabie milý! Jakož jsi mi poslal list od Kla-
[29]
tovskych, tomu jsem porozumél. Pak což se dotýče těch řemesl, kterak se v tom
[30]
omlûvaji, jestlize se to tak skutkem stane, to se potom zví; než mněť se zdá, kdyby
[31]
bylo toho něco nebylo, že by lidé moji nebyli sobě toho obtěžovali, a [na] mne aneb
[32]
na tebe nevznášeli. Což se pak dotýče toho rozsudku a vajpovědi mezi pacholetem
[33]
a druhú stranú s vyhraženiem vyššicho práva: i také mi se zdá, že jest ta vajpověď
[34]
slušná; než že ještě pachole na rukojmiech mají, to se snad proto stalo, dokudž se
[35]
nesmluví; ježto mně se zdá, aby se tím neprodlévalo, než aby se o to smlüva stala,
[36]
pokudž by za slušné bylo. A když smlúva bude dokonána, tehdy žádati, aby pachole


Text viewFacsimile