EN | ES |

Facsimile Lines

795


< Page >

[1]
258 C. XII. Zápisy

[2]
minulý puosobí, častokrát shlazuje nepamětliwost; a ty wěci, kteréž se dějí w času,
[3]
mijeji s časem, jediné leč utwrzeny bylyby žiwým hlasem swědkuow, nebo mocným
[4]
zapisem listów. A protož Puota z Rizmberka a na Šwihowě, najwyšší sudí
[5]
králowstwie Českého, pán města Horaždějowského , chci aby známo bylo wšem,
[6]
ktož tento list uzřie anebo čtůcí slyšeti budů, že opatrní mužie, měšťané, purk-
[7]
mistr. a konšelé i wšecka obec města mého napřed jmenowaného Horazdéjowic,
[8]
wěrní moji milí, osobně přede mnů stojiece, hlasem jednostajným, s raddů opatrnů
[9]
mne pokorně prosili , abych jim, dédicóm a náméstkóm jich nynějším i bu-
[10]
důcím, s dobrú wolí a z milosti práwo odkazowánie, kšaftów činěnie, w žiwotě
[11]
neb na smrti, zdrawých neb neduziwych, owsem i práwo näpaduow k najbližším .
[12]
po krwi příbuzným nebo přátelóm podlé práw a obyčejów, milostí, swobod a
[13]
ustanoweni, i také ku podobenstwi méstan a obywateluow Welikého Starého mésta
[14]
Prazského ptfieti, dáti a obdarowati milostiwé ráčil, mně, dědicóm a náměstkóm
[15]
mým jménem záwdawku padesáte kop grošów peněz Pražských üplné zaplatiwse.
[16]
Protoż swrchupsaný Puota, znamenaw jich wórnost a slużby, jimiżto oni mym
[17]
piedkuom i mně slíbili se, i budůcím mým aby se slíbiti mohli , to město a
[18]
obywatele jeho, k rozumným jich žádostem a k prosbám náchylen jsa, s dobrým
[19]
rozmyslem a s rozsafnû radda přátel mých, swrchujmenowanému městu | mému
[20]
Horaždějowicóm, měšťanóm i obywatelóm jeho wšem i každému, mužského i žen-
[21]
ského pohlawie, nynějším i budůcím, mocí listu tohoto milostiwě dáwám a obdařuji
[22]
nynie i k wééné mocnosti, tuto milost i také swobodu, aby wšickni i každý, mužie
[23]
i ženy, léta dospělá majíce, nynější i budůcí, dědicowé a náměstkowé jich, nynie
[24]
i potom wěčně swobodně mohli wšecka swá zbožie, mowitá i nemowitá, wladař-
[25]
stwie i dědictwie, forberky, platy swé wlastnie, dědiny, póžitky, domy i jiná každá
[26]
zbožie, kterýmižby koliwek jmény takowé mohly jmenowány býti, wnitř nebo ze-
[27]
wnitř. města Horazdèjowic ustawené, jmèlé a nalezené bylyby, w žiwotě neb na
[28]
smrti , zdrawi neb neduziwi, budü moci odkazowati, ksaftowati, ksafty délati, za-
[29]
pisowati, dáwati, rozdáwati, prodáwati, sméniti, kterézkoliwek osobé chteliby swétské
[30]
i duchowni, k libosti swć wuole, a to pred konsely príseznymi k tomu powolanymi
[31]
a skrze purkmistra poslanymi, aby ti, kterymżto odkazano a kżaftowano i zapsáno
[32]
bude, takowa zbożie swobodnie prawem dódićnym mohli beze wsie prekażky drżeti
[33]
a wládnůti, týmž prawem a zpuosobem, jakozto mestané a obywatele Welikcho
[34]
města Starého Pražského užíwali a užíwají. Ale w příhodě, w kteréžby některý
[35]
měštěnín, muž nebo žena, Horaždějowský, udělaje kšaftu s tohoto swěta sšel, ne-
[36]
zuostawě po sobě dědiców prawých, tehdy wšelikteraká i každá zbožie po takowém
[37]
zuostalá , buďto dědiny, domowé, wladařstwie mowité i nemowite, kterymizby koli-
[38]
wèk jmény jmenowäny mohly bÿti, na najblizsie prátely po strane mece spadnüti
[39]
mají plnym práwem; a kdyzby tech nebylo, na najbliżsie piźtely po strané wretena,


Text viewFacsimile