| [1] |
|
|---|
| [2] |
Ačkoli ke wšem i jednomu každému císařskau milost Giniti powinni byti raGime:
|
|---|
| [3] |
tem pak obzwlastnie a hojnější přízně milosti slušně odplacowati uzniwame, jichżto
|
|---|
| [4] |
wěrnost upřímná skutky se nalézá, a kterýchž ustawičná a swětlá upřímnost a zá-
|
|---|
| [5] |
sluby powolně u Milosti Naší mnohými způsoby se předkládají a wznaseji. Tak
|
|---|
| [6] |
s strany welebného Arnošta swaté Pražské stolice arcibiskupa, přední raddy a ná-
|
|---|
| [7] |
božného našeho milého, i také poctiwého Bohuše, probošta Litoměřického, kaplana,
|
|---|
| [8] |
služebníka a domácího našeho stolníka, a Smila z Pardubic, synůw někdy Arnošta
|
|---|
| [9] |
z Hostinné, předloženo jest před nás: že když jest od dáwna řečený Arnošt, otec
|
|---|
| [10] |
jich, z Hostinné za žiwnosti swé zámek neb hrad swůj dědičný řečený Weisenberg
|
|---|
| [11] |
s zbožím k němu příslušejícím s Crhů z Dubé a Hejmanem z Náchoda s powolením
|
|---|
| [12] |
jiných bratří swých za zbožie Pardubské směnil a zfreymarčil, a Crha s Hejmanem
|
|---|
| [13] |
z Náchoda nahoře dotčení , jmění a držení již psaného zbozie Pardubského se wším
|
|---|
| [14] |
a wšelijakým jeho příslušenstwim, a obzwláštně s meytem, kteréž na řece Labi
|
|---|
| [15] |
u městečka Pardubic dotčeného s každého lesu, kteréžto lesy pleyty slowau, po
|
|---|
| [16] |
47, gr. se od starodáwna dáwalo a dáwá, témuž někdy Arnoštowi z Hostinné
|
|---|
| [17] |
k dédicnému drzeni oddali sau; kteréhozto cla a meyta uziwáni neb bráni woni
|
|---|
| [18] |
Crha a Hejman z Nächodu ëasto psani od dawnich éasüw drzitelé sau byli, jakož
|
|---|
| [19] |
pak i dotčený někdy Arnošt, a Arnošt arcibiskup, Bohuše probošt, a Smil, dotčení
|
|---|
| [20] |
synowé jeho, téhož zbožie držitelé se až do tohoto času nachází: a protož Důsto-
|
|---|
| [21] |
jenstwi Naseho na místě řečených Arnošta a Bohuše a Smila bratří s ponižeností
|
|---|
| [22] |
jest proseno, abychom jim takowého starodäwniho meyta i obyčejného, dědicům i
|
|---|
| [23] |
potomküm jich, swé powoleni dadauc, potwrditi, obnowiti a znowu propujéiti racili
|
|---|
| [24] |
dobrotiwosti nażi. My pak zřetedlně widauce a spatfiwse mnohé a příjemné i
|
|---|
| [25] |
wděčné jich služby, kteréž sau Welebnosti Nasi mnohau bedliwosti od dotéenÿch
|
|---|
| [26] |
arcibiskupa, raddy naší, Bohuše a Smila těchto časůw skutečně ukazowány, a
|
|---|
| [27] |
w časích (budaucích) tím lépe i platněji aby se ukazowaly, k jich prosbám jsauc
|
|---|
| [28] |
dobrotiwé nakloněni, swrchupsaným bratřím, Arnoštowi , Bohušowi a Smilowi, de-
|
|---|
| [29] |
dicům a budaucím jich, na wěčnost dotčené meyto se wšemi a wšelijakými jeho
|
|---|
| [30] |
důchody a póžitky i práwy, s dobrým rozmyslem, ne z omylu ani nějaké neopatr-
|
|---|
| [31] |
nosti, ale s naším jistym wédomim, moci králowskau w Cechách pfiwolujem, stwr-
|
|---|
| [32] |
zujem, obnowujem, znowu pauścime, upewňujem, a z přirozené swé dobroty (a)
|
|---|
| [33] |
milostiwosti štědře stwrzujeme. A protož ať hned žádnému nenáleží: listu: tohoto
|
|---|
| [34] |
Naseho Düstojenstwi rusiti, ani co proti němu z wšetečnosti před se bráti. | Jestli
|
|---|
| [35] |
žeby pak kdo něco tomu na odpor předse bráti pokusil a podjal: kromě toho a
|
|---|
| [36] |
nad to, že žádné mocnosti aby takowć piedsewzeti nejmólo, jmiti cheme pokutń
|
|---|
| [37] |
podlé praw aby takowý trpěl nemilost naši, propadnauce sto hriwen zlata čistého:
|
|---|
| [38] |
a toho jedna polowice do komory králowské české, a druhý díl na ty, jimžby se
|
|---|
| [39] |
ublizilo, k jich üzitku obrácena byti má, sme ustanowiti rácili, a to tolikrát, koli-
|
|---|
