[1] |
160 B. VII. Akta mezi králem Jiřím
|
---|
[2] |
našemu činili sme. Ale jistě (pro) nehodných sokuow záwist a najnešlechetnějších lidi
|
---|
[3] |
schytralost, pro jich nešlechetná a křiwá wznášenie, naše práce a srdečná žádost
|
---|
[4] |
nemohla jest prospěchu mieti. Kdeż pak my Otci wšie milosti nikoli pripisowati
|
---|
[5] |
umyslili sme, a utrhačóm i jich přeostrým jazykóm lziwym. Aniz jest nepodobné,
|
---|
[6] |
by o nás od nepřátel našich před stolicí apoštolsků mluweno nebylo, poněwadž
|
---|
[7] |
wy o blízce jsice, owšem o nás w prawdě nic zlého newědůce, a wšak nepře-
|
---|
[8] |
stawate swych hanliwych zjewných lží rozsiewati. | O póhonu a stání našem buoh
|
---|
[9] |
a sprawedlnost, Gas, osoba nase, sprawedliwét nis wymlüwati budü, Jezto my
|
---|
[10] |
pak pro éest Otce swatého o té wéci sküpé umyslili sme mluwiti; nebt té wéci
|
---|
[11] |
skutek i pamét prawdu ukazuje.
|
---|
[12] |
Item k tretiemu pak artikuli, kdeż prawita nàm südci wiery sobé zwoliti :
|
---|
[13] |
swédomát jest wéc témuZ králi Polskému i mnohym dobrym lidem, kterycht wéct
|
---|
[14] |
kral Polsky südce byti jest měl a má. Swédomát jest wéc také wšem zemiem
|
---|
[15] |
okolním, z které příčiny ti nám zprotiwilí proti nám powinnost swû zlämali sû a
|
---|
[16] |
zrušili. O přenestydaté hrdlo, že usliněné powětřie 12i z sebe wypusties! O ne-
|
---|
[17] |
milostiwy nedwéde, proó mumleš? O wlče hltawý, proč wyješ okolo chodě, a
|
---|
[18] |
nechces s8 nasytiti mrchy lidské, kteréž z příčiny lz twé padly su? Nez lziwe
|
---|
[19] |
fewes, bufi3, jednàás a ponükás, aby wyssál krew newinnů, kteréž buoh wšemo-
|
---|
[20] |
hücí a wsie prawdy, twü nenasycenü mysl znaje, z rukü twü pozádá. Běda tobě,
|
---|
[21] |
jenž klneš, sám najproklatější jsa! Poznaj blàzne wzteklÿ swuoj wèënÿ odsudek, a
|
---|
[22] |
żet newinni rukama a čistí srdcem: w chrámé boziem postaweni budü: ale ty ne-
|
---|
[23] |
milostiwy krwe newinné prolewaëi, kde sé octne3?
|
---|
[24] |
Item étwrté pak a poslednie, kdeż prawita, bychom jinak kacier nebyli, ze
|
---|
[25] |
appellacie nase zjewné nás kacierem byti ukazuje. Osle hlüpy! kacierskét jest hle-
|
---|
[26] |
déti tmy a kütuow: ale appellacie naie, obyéejem krestanskym udélaná, tat swetla
|
---|
[27] |
žádá, swétla hledi. A ać my appellací slušnů učinili sme, nic méné prawé nadéje
|
---|
[28] |
nemámy, Ze nái najswétéj$i pan skrze stiewa milosrdenstwie našie slušné a kře-
|
---|
[29] |
sťanské žádosti miesto dá. A tot by twé bylo nelhati, nerwati obyéejem hlüpého
|
---|
[30] |
osla. I radat jest naše, aby přestal swÿch lží o nas rozsiewati a rozpisowati; kte-
|
---|
[31] |
rychz ač nepiestanešli: buob, jenž lžiwého jazyku nenáwidí, najhorším setčením
|
---|
[32] |
|
---|
[33] |
41.
|
---|
[34] |
Zápis na příměří mezi králem Jifim a jednotau panskau ode dne 14 Januaria do
|
---|
[35] |
li Febr. 1468 zjednané skrze posly krále Polského.
|
---|
[36] |
Bez místa, 1468, 14 Jan. (Z orig. arch. w Jindř. Hradci.)
|
---|
[37] |
My Stanislaw z Ostroroha wówoda Kalisky a Jakub z Dubna krälowstwi
|
---|
[38] |
Polského podskrbie, starosta Krakowsky, obecni radda a spoluposlowé najjasn
|
---|