160 B. VII. Akta mezi králem Jiřím
našemu činili sme. Ale jistě (pro) nehodných sokuow záwist a najnešlechetnějších lidi
schytralost, pro jich nešlechetná a křiwá wznášenie, naše práce a srdečná žádost
nemohla jest prospěchu mieti. Kdeż pak my Otci wšie milosti nikoli pripisowati
umyslili sme, a utrhačóm i jich přeostrým jazykóm lziwym. Aniz jest nepodobné,
by o nás od nepřátel našich před stolicí apoštolsků mluweno nebylo, poněwadž
wy o blízce jsice, owšem o nás w prawdě nic zlého newědůce, a wšak nepře-
stawate swych hanliwych zjewných lží rozsiewati. | O póhonu a stání našem buoh
a sprawedlnost, Gas, osoba nase, sprawedliwét nis wymlüwati budü, Jezto my
pak pro éest Otce swatého o té wéci sküpé umyslili sme mluwiti; nebt té wéci
skutek i pamét prawdu ukazuje.
Item k tretiemu pak artikuli, kdeż prawita nàm südci wiery sobé zwoliti :
swédomát jest wéc témuZ králi Polskému i mnohym dobrym lidem, kterycht wéct
kral Polsky südce byti jest měl a má. Swédomát jest wéc také wšem zemiem
okolním, z které příčiny ti nám zprotiwilí proti nám powinnost swû zlämali sû a
zrušili. O přenestydaté hrdlo, že usliněné powětřie 12i z sebe wypusties! O ne-
milostiwy nedwéde, proó mumleš? O wlče hltawý, proč wyješ okolo chodě, a
nechces s8 nasytiti mrchy lidské, kteréž z příčiny lz twé padly su? Nez lziwe
fewes, bufi3, jednàás a ponükás, aby wyssál krew newinnů, kteréž buoh wšemo-
hücí a wsie prawdy, twü nenasycenü mysl znaje, z rukü twü pozádá. Běda tobě,
jenž klneš, sám najproklatější jsa! Poznaj blàzne wzteklÿ swuoj wèënÿ odsudek, a
żet newinni rukama a čistí srdcem: w chrámé boziem postaweni budü: ale ty ne-
milostiwy krwe newinné prolewaëi, kde sé octne3?
Item étwrté pak a poslednie, kdeż prawita, bychom jinak kacier nebyli, ze
appellacie nase zjewné nás kacierem byti ukazuje. Osle hlüpy! kacierskét jest hle-
déti tmy a kütuow: ale appellacie naie, obyéejem krestanskym udélaná, tat swetla
žádá, swétla hledi. A ać my appellací slušnů učinili sme, nic méné prawé nadéje
nemámy, Ze nái najswétéj$i pan skrze stiewa milosrdenstwie našie slušné a kře-
sťanské žádosti miesto dá. A tot by twé bylo nelhati, nerwati obyéejem hlüpého
osla. I radat jest naše, aby přestal swÿch lží o nas rozsiewati a rozpisowati; kte-
rychz ač nepiestanešli: buob, jenž lžiwého jazyku nenáwidí, najhorším setčením
setře tě!....
41.
Zápis na příměří mezi králem Jifim a jednotau panskau ode dne 14 Januaria do
li Febr. 1468 zjednané skrze posly krále Polského.
Bez místa, 1468, 14 Jan. (Z orig. arch. w Jindř. Hradci.)
My Stanislaw z Ostroroha wówoda Kalisky a Jakub z Dubna krälowstwi
Polského podskrbie, starosta Krakowsky, obecni radda a spoluposlowé najjasn
