[1] |
158 B. VIl. Akta mezi krúlem Jiřím
|
---|
[2] |
papeže jméli, jeho pridrziece sé za kostel oc. Jakož při tom prwniem slowo od
|
---|
[3] |
|
---|
[4] |
Item w druhém pokládají, ze my lstiwě skrze najmilejsieho bratra: našeho
|
---|
[5] |
Polského krále od najwyššieho biskupa Římského slyšenie žádáme, a mohüce jeho
|
---|
[6] |
dobře a často mieti: a takowû kacierskü chytrosti. 2e lidi: obluzujem; také že i
|
---|
[7] |
skrze zjewné wyřčenie pohnání jsme, a přes čas určený čakáno stänie naše; a že-
|
---|
[8] |
bychom mnoho křiwdy stolici papežské připisowali. Jakož i ten druhý klam ne-
|
---|
[9] |
stydatě popsaný w sobě šíře ukazuje.
|
---|
[10] |
Item tretie pak, tuto nesnázi Ze najjasnějšícmu bratru nażemu Polskému
|
---|
[11] |
králi poručili sme rozsüditi prátelsky neb südem; kdežto naše podánie chytre wérü
|
---|
[12] |
oblożiw, prawi, že články wiery dali sme témuž králi Polskému w süd neb w do-
|
---|
[13] |
browolné jednánie. W kterémito třetiem kusu pokládá znamenitě, že my stolici
|
---|
[14] |
slawné apoštolské nikterak sé poddati nechceme, a że wżdycky we wsie neprawosti
|
---|
[15] |
a nešlechetnosti poznati sě dáwáme. Jakož opět ten chytře přepremowaný klam
|
---|
[16] |
psaný šíře w sobě ukazuje.
|
---|
[17] |
Item, étwrty pak artikul prawi byti, że by nám od stolice papežské slyšenie
|
---|
[18] |
dáno nebylo, Ze od té stolice odwolánie učinili sme: ježto, bychom jinak kacier
|
---|
[19] |
nebyli , to jisté odwolánie zjewně nás kacieřem okazuje. Jakoż opót i ten artikul
|
---|
[20] |
neprawý šíře popsáno ukazuje.
|
---|
[21] |
K takowýmto kusóm, kteříž sě o nás píší a prawie býti, sama ctnost krá-
|
---|
[22] |
lowská a zachowalost od mladosti dobrého obecenstwie, a najwiece nás připuzuje
|
---|
[23] |
newinná powěst a hanebná, kteráž sé o nas prawi, ponékud odpowiedati. Ale naj-
|
---|
[24] |
wyssi pokorü, kterüz my k té slawné stolici máme, a přehodná ctnost, kteráž
|
---|
[25] |
powinné zachowána byti má, tudiez i prawü wierü krestanskü ustraseni sme a
|
---|
[26] |
w srdci napomenuti, abychom snad z hnówu kfiwdy swé litujíce, najswétéjsie sto-
|
---|
[27] |
lici papežské i najmilostiwéjsieho üradu apostolského kwapnymi slowy neurazili ;
|
---|
[28] |
neuráZejic, i owsem wymieiujic wsieliky swaty úřad i duostojenstwie, takto odpo-
|
---|
[29] |
wiedame ku prwniemu artikuli:
|
---|
[30] |
Jakoz sme sé prwé chlubili w jednotě kostela swatého bÿti, a hodnéhoi
|
---|
[31] |
swatého poslużenstwie u najmilejsie matky cierkwe swaté Rimské obecne, kteréž
|
---|
[32] |
my syn pokorný, ač nehodný, bez studu sě zjewně býti wyznáwámy: neb owsem
|
---|
[33] |
úplně nepochybujice i cele wěříme, ze on vikáf Kristuow prawy jest, zprawuje
|
---|
[34] |
lodi Petrowu, za kterúžto pán náš Ježíš Kristus otci swému modlil sě jest, aby
|
---|
[35] |
nikdy nepotonula. Ont jest také ten, kterýž zápalem ducha prawdy zprawuje sč.
|
---|
[36] |
A umělibychom podlé potřebnosti k těm wšem wěcem odpowiedati , z kterýchž nás
|
---|
[37] |
křiwě winie: ale k čemubychom to přičinili proti tak blekotným mužóm krwe, kte-
|
---|
[38] |
réž znamenitě znáti jest, že darowé oči jich oslepili sü, nestydie sé swych lz
|
---|
[39] |
w krwi lidské smáčeti. Obyklit sme zajisté strpéti neslechetnost takowych zakup-
|
---|