[1] |
152 B. VII. Akta mezi králem Jiřím
|
---|
[2] |
našeho podánie rowného nezastierala ani přikryti mohla, totoť učiniti chceme: Že
|
---|
[3] |
jim gleituow bezpečných k tomu sjezdu dosti dáti chceme, tak aby nam toho
|
---|
[4] |
konečná odpowěd dána byla, chtieli oni to též králi Polskému mocně w ruce dáti
|
---|
[5] |
jako my. Druhé, chceli to král Polský bratr náš milý mocně w ruce swe pfijieti
|
---|
[6] |
bez zbawenie. A když nám to koli pripowédieno bude, i hned chcem w příměřie
|
---|
[7] |
krestanské s nimi wstüpiti, w tak dlühé, jakož sme sč prwé podali, neb kratšie,
|
---|
[8] |
jakož je wy učiniti chcete ; jedné aby sé nám w tom příměří konec bez zbawenie
|
---|
[9] |
stal podlé prwnieho našeho podánie.
|
---|
[10] |
Item jestlizeby sè nase to podänie zdälo obtiezené, chcem, aby wzdy wédieno
|
---|
[11] |
bylo, że wiece milost neż ukrutnost, wiece powolnost neż zpurnost mysli nám
|
---|
[12] |
panuje: tohoto opět učiniti neodpieráme, a s nimi se wsemi i jich pomocníky
|
---|
[13] |
w křesťanské příměřé wstůpiti chceme až do hodu bozieho kiténie najprw pristieho,
|
---|
[14] |
tak aby sè w tom času oni sjedůce, nám odpowěd konečnů učinili, jakož nahoře
|
---|
[15] |
psáno stoji. A w tom také času hrad Konopiště i s baštami wám buď swěřeno a
|
---|
[16] |
w ruce wase -postupeno. Dadieli pak ti nám zprotiwili odpowěd taků, jakož sě jí
|
---|
[17] |
chlubie; a jakoz sé jie w poselstwi wasem dotkli, zeby téz učiniti chtěli jako i my,
|
---|
[18] |
a bratru našemu králi Polskému to mocně w ruce dadie a král Polský to přijme
|
---|
[19] |
k sobě obyčejem nahoře psaným: buď již Konopiště w moci bratra našeho, jako i
|
---|
[20] |
jiné wěci na něm piestale. A my opèt stati chceme w pfimiii, dokud je ućinite,
|
---|
[21] |
krátkém neb w dlihóm, podle prwnieho nażeho podanie, wżdy k konci chtiece bez
|
---|
[22] |
zbawenie. Pakli oni toho neućinie, jakoż mluwie a wy o nich powedeli ste, budte
|
---|
[23] |
nam naše bašty wráceny a jemu zámek jeho bez prodlenie; wżak s tuż se wsi
|
---|
[24] |
Spizi, brani, střelbů i se w&i potřebů, což jie nynie mají, té nepřičínějíce, ani
|
---|
[25] |
s něho co odwozujice, Ale wšecko w celosti, tak jak jest, zuostań. A wämi
|
---|
[26] |
jakožto pány mudrymi a sprawedliwými ta wěc opatřena buď, aby sè w tom nam
|
---|
[27] |
i jemu rowně dosti stalo, Pakli on wám toho swěřiti nesmie, aneb nechce, nech
|
---|
[28] |
swuoj zamek chowa, jakż on najlepe rozumie, aneb umie, a my swé bašty též,
|
---|
[29] |
a měj na něm třeba dobře málo podlé wuole swé; my w tom času, dokudž sě ta
|
---|
[30] |
konečná odpowéd nestane, a dokudž příměřie mezi námi trwati bude, totižto ze
|
---|
[31] |
jména do bozieho kiténie, nic proti nim činiti nechcem, jedno křesťansky to pří-
|
---|
[32] |
méije drzeti; a té zasé wámi opatreno bud, proti bastam a i nasim aby sé nic
|
---|
[33] |
nepoéínalo. A jestliże to tak od nich králi Polskému bratru našemu mocně w ruce
|
---|
[34] |
dáno bude, jakož sé chlubie z toho roku učiniti, stoj ten zámek wzdy podlé jiného
|
---|
[35] |
piestanie našeho při králi Polském bratru našem. Pakli sě jich chlüba jinak najde
|
---|
[36] |
a smlůwa by nedošla, tíž kteříž nynie nahoře jsů, zase na zámku buďte a braňte
|
---|
[37] |
sé coż najlépe mohů: my také w tom příměří toho jim dopustiti chceme, aby jim
|
---|
[38] |
nahoru špíže za jich penize kupowana byla, cożby jie w tom času ztráwiti mohli ;
|
---|
[39] |
jediné w tomto abychom wámi opatření byli, at zamek mimo jich potřebu w tom
|
---|