EN | ES |

Facsimile Lines

795


< Page >

[1]
152 B. VII. Akta mezi králem Jiřím

[2]
našeho podánie rowného nezastierala ani přikryti mohla, totoť učiniti chceme: Že
[3]
jim gleituow bezpečných k tomu sjezdu dosti dáti chceme, tak aby nam toho
[4]
konečná odpowěd dána byla, chtieli oni to též králi Polskému mocně w ruce dáti
[5]
jako my. Druhé, chceli to král Polský bratr náš milý mocně w ruce swe pfijieti
[6]
bez zbawenie. A když nám to koli pripowédieno bude, i hned chcem w příměřie
[7]
krestanské s nimi wstüpiti, w tak dlühé, jakož sme prwé podali, neb kratšie,
[8]
jakož je wy učiniti chcete ; jedné aby nám w tom příměří konec bez zbawenie
[9]
stal podlé prwnieho našeho podánie.

[10]
Item jestlizeby nase to podänie zdälo obtiezené, chcem, aby wzdy wédieno
[11]
bylo, że wiece milost neż ukrutnost, wiece powolnost neż zpurnost mysli nám
[12]
panuje: tohoto opět učiniti neodpieráme, a s nimi se wsemi i jich pomocníky
[13]
w křesťanské příměřé wstůpiti chceme do hodu bozieho kiténie najprw pristieho,
[14]
tak aby w tom času oni sjedůce, nám odpowěd konečnů učinili, jakož nahoře
[15]
psáno stoji. A w tom také času hrad Konopiště i s baštami wám buď swěřeno a
[16]
w ruce wase -postupeno. Dadieli pak ti nám zprotiwili odpowěd taků, jakož
[17]
chlubie; a jakoz jie w poselstwi wasem dotkli, zeby téz učiniti chtěli jako i my,
[18]
a bratru našemu králi Polskému to mocně w ruce dadie a král Polský to přijme
[19]
k sobě obyčejem nahoře psaným: buď již Konopiště w moci bratra našeho, jako i
[20]
jiné wěci na něm piestale. A my opèt stati chceme w pfimiii, dokud je ućinite,
[21]
krátkém neb w dlihóm, podle prwnieho nażeho podanie, wżdy k konci chtiece bez
[22]
zbawenie. Pakli oni toho neućinie, jakoż mluwie a wy o nich powedeli ste, budte
[23]
nam naše bašty wráceny a jemu zámek jeho bez prodlenie; wżak s tuż se wsi
[24]
Spizi, brani, střelbů i se w&i potřebů, což jie nynie mají, nepřičínějíce, ani
[25]
s něho co odwozujice, Ale wšecko w celosti, tak jak jest, zuostań. A wämi
[26]
jakožto pány mudrymi a sprawedliwými ta wěc opatřena buď, aby w tom nam
[27]
i jemu rowně dosti stalo, Pakli on wám toho swěřiti nesmie, aneb nechce, nech
[28]
swuoj zamek chowa, jakż on najlepe rozumie, aneb umie, a my swé bašty též,
[29]
a měj na něm třeba dobře málo podlé wuole swé; my w tom času, dokudž ta
[30]
konečná odpowéd nestane, a dokudž příměřie mezi námi trwati bude, totižto ze
[31]
jména do bozieho kiténie, nic proti nim činiti nechcem, jedno křesťansky to pří-
[32]
méije drzeti; a zasé wámi opatreno bud, proti bastam a i nasim aby nic
[33]
nepoéínalo. A jestliże to tak od nich králi Polskému bratru našemu mocně w ruce
[34]
dáno bude, jakož chlubie z toho roku učiniti, stoj ten zámek wzdy podlé jiného
[35]
piestanie našeho při králi Polském bratru našem. Pakli jich chlüba jinak najde
[36]
a smlůwa by nedošla, tíž kteříž nynie nahoře jsů, zase na zámku buďte a braňte
[37]
coż najlépe mohů: my také w tom příměří toho jim dopustiti chceme, aby jim
[38]
nahoru špíže za jich penize kupowana byla, cożby jie w tom času ztráwiti mohli ;
[39]
jediné w tomto abychom wámi opatření byli, at zamek mimo jich potřebu w tom


Text viewFacsimile