EN | ES |

Facsimile Lines

795


< Page >

[1]
150 B. VII. Akta mezi králem Jiřím

[2]
sprawedliwä rownost naše wšudy poznána byla, ačkoliwěk my a koruna nase wy-
[3]
soce oswobozeni jsme žádnému wen z koruny našie k südu nestáti ani podáwati;
[4]
wšak takto bez ujmy téch swobod a obdarowáni toto uéiniti chceme, a mocně
[5]
pánu wašemu a bratru našemu milému tu wěc w ruce dáti umienili sme i owsem
[6]
dáwáme, tak aby on náš bratr milý wěci mocen byl smluwiti dobrotú, nebo
[7]
práwem rozděliti, w přímiřie křesťanské od tohoto S. Martina najprw příštieho ,
[8]
do druhého nowého léta wstúpiti chceme. | Wšak tak, aby bratr náš milý w tom
[9]
času a hned nemeskaje pracowal a jednal dobrotiwé; totižto ode dne S. Martina
[10]
najprw pfistieho w plném roce konečně. Anebo ti nasi zprotiwili w tom času
[11]
s námi slušně uhodie, tehdyby bratru našemu milému práce ubylo; pakliby ta
[12]
dobrota najíti nemohla aneb nechtěla , tehdy aby bratr náš milý konečně do času
[13]
již jmenowaného nám práwo řekl, a práwem nás o to rozdělil, bez zbawenie,
[14]
z čehož jim od nás wina dána bude, a zase též, aby wždy bylo poznáno, že my
[15]
we wšie najwyššie rownosti nalezti dáme.

[16]
Mužie urození! wieme úplnč, že múdrost waše i pamčt tak dostatečna jest,
[17]
tyto i wiece wěcí podlé potřebnosti spamatowati, i před pánem waším, neboli na
[18]
miestě kdežby toho třeba bylo, podlé potřebnosti powědieti, tak jakož od nás šíře
[19]
a dostatečnějie slyšeli ste, nežli tuto sepsáno jest. Ale že častokrát jest při-
[20]
házelo, že wókolstojící posluchači naše řeči jináč a у jiném rozumu přijímali, a
[21]
w jiném rozumu jináč jinde prawili, ti kteříž nám dobře nepřáli: a pro takowü
[22]
wèc pamět tohoto naseho rowného podánie uéiniti sme rozkizali.

[23]
31.
[24]
Druhá odpowéd krále Jiřího týmže poslům Polským we příčině jednoty panské učiněná.
[25]
(W Praze) 1467, 11 Nov. (Z rkp. Lobk.)
[26]
2Odpowëd najjasnéjsieho kniezete pána Jirieho krále Českého, daná poslóm
[27]
najjasnčjšieho kniežete pána Kazimíra krále Polského, na tu odpowed,
[28]
kterúž Zdenčk ze Šternberka s swými zápisníky na podánie Králowy
[29]
Milosti dáwá. Dana w Praze, den S. Martina, léta božieho oc. LXVII*.«

[30]
Tak jakož ste poselstwie dáli od najjasnějšícho kniežete pána Kazimíra Pol-
[31]
ského krále a našeho bratra milého pied nami a raddt naší, kterćmużto poselstwi
[32]
bratrsků mysli we wšem prâtelstwi porozumèwse, nasi odpowëd dostatečnú učinili
[33]
sme; ježto buohda zda, že před bohem a lidmi upřiemá jest, nic sobě jiného
[34]
nechtéjic ani Zádajic, jediné konci a slawné náprawé. Kteruzto odpowěd naši tém
[35]
nam zprotiwilym podlé porucenstwie waseho okazali ste jim, a podlé wsie potřeb-
[36]
nosti před oči drzeli ste. Jakoz my pak o waàie müdré a pilné práci owsem ne-
[37]
pochybujem. A coż ste ti swu wsi pilnosti a praci za odpowód piijeli, to tóż
[38]
před námi a před raddů naší s dobrym pořádem slušně wyprawili ste.


Text viewFacsimile