[1] |
150 B. VII. Akta mezi králem Jiřím
|
---|
[2] |
sprawedliwä rownost naše wšudy poznána byla, ačkoliwěk my a koruna nase wy-
|
---|
[3] |
soce oswobozeni jsme žádnému wen z koruny našie k südu nestáti ani sé podáwati;
|
---|
[4] |
wšak takto bez ujmy téch swobod a obdarowáni toto uéiniti chceme, a mocně
|
---|
[5] |
pánu wašemu a bratru našemu milému tu wěc w ruce dáti umienili sme i owsem
|
---|
[6] |
dáwáme, tak aby on náš bratr milý té wěci mocen byl smluwiti dobrotú, nebo
|
---|
[7] |
práwem rozděliti, w přímiřie křesťanské od tohoto S. Martina najprw příštieho , až
|
---|
[8] |
do druhého nowého léta wstúpiti chceme. | Wšak tak, aby bratr náš milý w tom
|
---|
[9] |
času a hned nemeskaje pracowal a jednal dobrotiwé; totižto ode dne S. Martina
|
---|
[10] |
najprw pfistieho w plném roce konečně. Anebo ti nasi zprotiwili w tom času
|
---|
[11] |
s námi slušně uhodie, tehdyby bratru našemu milému práce ubylo; pakliby sé ta
|
---|
[12] |
dobrota najíti nemohla aneb nechtěla , tehdy aby bratr náš milý konečně do času
|
---|
[13] |
již jmenowaného nám práwo řekl, a práwem nás o to rozdělil, bez zbawenie,
|
---|
[14] |
z čehož jim od nás wina dána bude, a zase též, aby wždy bylo poznáno, že my
|
---|
[15] |
we wšie najwyššie rownosti nalezti sč dáme.
|
---|
[16] |
Mužie urození! wieme úplnč, že múdrost waše i pamčt tak dostatečna jest,
|
---|
[17] |
tyto i wiece wěcí podlé potřebnosti spamatowati, i před pánem waším, neboli na
|
---|
[18] |
miestě kdežby toho třeba bylo, podlé potřebnosti powědieti, tak jakož od nás šíře
|
---|
[19] |
a dostatečnějie slyšeli ste, nežli tuto sepsáno jest. Ale že častokrát sě jest při-
|
---|
[20] |
házelo, že wókolstojící posluchači naše řeči jináč a у jiném rozumu přijímali, a
|
---|
[21] |
w jiném rozumu jináč jinde prawili, ti kteříž nám dobře nepřáli: a pro takowü
|
---|
[22] |
wèc pamět tohoto naseho rowného podánie uéiniti sme rozkizali.
|
---|
[23] |
31.
|
---|
[24] |
Druhá odpowéd krále Jiřího týmže poslům Polským we příčině jednoty panské učiněná.
|
---|
[25] |
(W Praze) 1467, 11 Nov. (Z rkp. Lobk.)
|
---|
[26] |
2Odpowëd najjasnéjsieho kniezete pána Jirieho krále Českého, daná poslóm
|
---|
[27] |
najjasnčjšieho kniežete pána Kazimíra krále Polského, na tu odpowed,
|
---|
[28] |
kterúž Zdenčk ze Šternberka s swými zápisníky na podánie Králowy
|
---|
[29] |
Milosti dáwá. Dana w Praze, den S. Martina, léta božieho oc. LXVII*.«
|
---|
[30] |
Tak jakož ste poselstwie dáli od najjasnějšícho kniežete pána Kazimíra Pol-
|
---|
[31] |
ského krále a našeho bratra milého pied nami a raddt naší, kterćmużto poselstwi
|
---|
[32] |
bratrsků mysli we wšem prâtelstwi porozumèwse, nasi odpowëd dostatečnú učinili
|
---|
[33] |
sme; ježto sć buohda zda, že před bohem a lidmi upřiemá jest, nic sobě jiného
|
---|
[34] |
nechtéjic ani Zádajic, jediné konci a slawné náprawé. Kteruzto odpowěd naši tém
|
---|
[35] |
nam zprotiwilym podlé porucenstwie waseho okazali ste jim, a podlé wsie potřeb-
|
---|
[36] |
nosti před oči drzeli ste. Jakoz my pak o waàie müdré a pilné práci owsem ne-
|
---|
[37] |
pochybujem. A coż ste ti swu wsi pilnosti a praci za odpowód piijeli, to tóż
|
---|
[38] |
před námi a před raddů naší s dobrym pořádem slušně wyprawili ste.
|
---|