| [1] |
142 B. VII. Akta mezi králem Jiřím
|
|---|
| [2] |
za dalekost cesty blízké přihlédánie k ohňóm, k mordóm i k neslechetnÿm skut-
|
|---|
| [3] |
kóm. Nemnéj, bycht toho bez prawdy dotekl; neb wědomá wěc jest, že při-
|
|---|
| [4] |
kázani Kristowu swrchu dotéenému odporny swé obce býti dopůštieš, a wedes
|
|---|
| [5] |
miesto pokory bujnost w odénie, miesto polièku strpenie mord a proléwanie krwe
|
|---|
| [6] |
křesťanské , miesto wybitie prachu z obuwi oheň we wsech na chudé lidi z swÿch
|
|---|
| [7] |
rukú wypuśteji, miesto odpuštěnie sedmdesát a sedmkrát, ženy swýma rukama
|
|---|
| [8] |
rúbají a šestinedčlky z loží wymietají. Dotkni tu sebe, jestli na tobé infula sw.
|
|---|
| [9] |
Augustina. Bojím se, spíš biskupa židowského Kaifáše, kterýž jest rozkázal bojně
|
|---|
| [10] |
w odčnie kročiti sebe poslůchajícím pro krew sprawedliwü, domniewaje sé tiem
|
|---|
| [11] |
slůžiti bohu. O pro buoh, rozpomeňte se a wzhlédněte w zrcadlo lidí: předešlých,
|
|---|
| [12] |
co jim chwáleno a co jim hyzdčno, pána a krále wašeho nezapomínajte, čím jste
|
|---|
| [13] |
Jeho Milosti powinni, to w srdci rozważte; nerodte byti knezem Trojanskym, kte-
|
|---|
| [14] |
ryż ukradl jest z chrámu Pallas k zkáze wlasti a mésta swého; neukrádajte toho
|
|---|
| [15] |
Pallas, jen se wykládá sladký pokoj: ale okażte se wórni Judyt, kteráz jest pro
|
|---|
| [16] |
wlast nebezpečně čest i hrdlo swé wázila; téz i Judas Machabaeus činil az do
|
|---|
| [17] |
smrti. Zdá se mi, žes týmž powinowat, wčda tajné a skryté rady krále a pana
|
|---|
| [18] |
swého, jichžto těžko jest mně myslí dosáhnůti. Neobcuj s těmi, ježto tajné a
|
|---|
| [19] |
falešné jidášné zrady o Jeho král. Jasnosti skládají, a nad swymi prísahami wysoce
|
|---|
| [20] |
se zapomenuli ; nechwal zlým zlého, nemlč dobrého; okaž sě podlé urozenie swého
|
|---|
| [21] |
smělým w prawdě, podlé učenie swého hotowým k jednotě. Ale bojím se, że
|
|---|
| [22] |
tato má napominanie tobó jsi nowa a nepfijemna: neb chceś se wiece libiti lidem
|
|---|
| [23] |
ne2li prawdé. Nediwim se tomu: nebo málo nalezeno býti muož ruoznic a wálek,
|
|---|
| [24] |
by skrze kněze a ženy počátku neměla; i nejsili této ruoznice hlawa, ale wzdys
|
|---|
| [25] |
jie prst. A protož napomanul sem tě, což sem najkratčeji mohl, to na mysli maje,
|
|---|
| [26] |
żes mi w pfiezni. Ale nepřátelsky bratr: twuoj mi činí, i králi pánu mému naj-
|
|---|
| [27] |
milostiw&jsiemu jest odpowěděl s twého zádušie, kteréž ty od králuow a předkuow
|
|---|
| [28] |
i krále pána naseho nadánim držíš. Chté w tom swü éest opatiiti, tiemto listem
|
|---|
| [29] |
sam swü, swych sluzebnikuow, pomocnikuow, lidi poddanych swétskych i du-
|
|---|
| [30] |
chownich čest ohražuji, a ničímž nemiením powinowat býti proti tobě i twým wšem
|
|---|
| [31] |
poddaným, což w těchto mierách poéinati budu....
|
|---|
| [32] |
33.
|
|---|
| [33] |
Tas biskup Olomucký panu Ctiborowi na předešlé psani odpowida.
|
|---|
| [34] |
W Olomauci, 1467, 9 Jul. (Z rkp. Lobk)
|
|---|
| [35] |
Protasius z božie milosti biskup Olomůcký: urozenému pánu, panu Stiborowi
|
|---|
| [36] |
z Cimburka, bratru milému !
|
|---|
| [37] |
Urozený pane, bratře mily! List twuoj odpowědný twých wýmluw dobře
|
|---|
| [38] |
dlühy sme éetli, w kterémž netoliko krawám našim, ale i cti odpowiedáš, a nám
|
|---|
