| [1] |
a Jednotau panskau w Čechách, r. 1466. 133
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
Tas z Boskowic, biskup Olomucky , stěžuje sobě do jednoty panské na ta příkoří,
|
|---|
| [4] |
která pro wérné swé při králi setrwání snášeti musí,
|
|---|
| [5] |
Na Wijśkowe, 1466, 27 Oct. (Z rkp. Lobkowsk.)
|
|---|
| [6] |
Urozenym panuom, p. Zdeńkowi ze Šternberka, najwyssiemu purkrabi Prai-
|
|---|
| [7] |
skómu, p. Janowi Zajiecowi, najwyśsiemu sudiemu dworu králowského
|
|---|
| [8] |
w Cechich, p. Oldiichowi Zajiecowi, bratiim z Hasenburka, a p. Wilé-
|
|---|
| [9] |
mowi z llburka, bratruom a prateluom našim milym,
|
|---|
| [10] |
Pozdrawenie a modlitba nase, urozeni pani, bratří a přátelé: nasi mili! To
|
|---|
| [11] |
wieme a o tom nepochybujem, że jest was dojiti mohlo, kterak pied časem někte-
|
|---|
| [12] |
rym nam dodána jest bulle Otce našeho najswětějšícho, w kteréž Jeho Swatost
|
|---|
| [13] |
nam weliků přísnosti přikazuje, abychom pána našeho milostiwého Králowy Milosti
|
|---|
| [14] |
wšemi obyčeji prázdní byli; předkládaje , že naše obcowánie s JM“ zlý lidem pří-
|
|---|
| [15] |
klad dawa, a żkodliwć a Jeho Swatosti netrpeliwć jest. Když sme JM“ a to k to-
|
|---|
| [16] |
muto minulému sjezdu obeslali, a rady JM" w tom i rozkazanie żśdali, prosiec aby
|
|---|
| [17] |
nás té jiezdy k tomuto sjezdu nynie minulému zbawiti ráčil: měl se jest k nám
|
|---|
| [18] |
JM“ milostiwč. Tu ten ktož jest od nás byl poslán, M. Jakub kancléř náš, shledal
|
|---|
| [19] |
jest se s tebů, p. Jane, přieteli mily; s kterymżs mluwil sam od sebe i jiných
|
|---|
| [20] |
přátel našich, abychom wěc tu znamenitů a po wšem téměř křestianstwi hlasitů,
|
|---|
| [21] |
kteráž jest mezi Králowů Milosti a wámi, wedlé jiných k zjednánie na se wzali;
|
|---|
| [22] |
a k tomu že jest to žádost a prosba twá i wšech jiných, abychom toho jinak
|
|---|
| [23] |
nikoli nečinili. Pán náš Králowa Milost , maje dosti jiných, k wuoli snad wašie,
|
|---|
| [24] |
k témuž swolil, i tak po témž našem poslu wzkázal. Wiete wy to wšickni, dokudž
|
|---|
| [25] |
sme my sobé wolni byli a listy takowymi nesüzeni, ze sme obecnie dobré pána
|
|---|
| [26] |
swého, i wsech obywateli koruny nasie, wlasti i jazyku našeho s dobru mysli,
|
|---|
| [27] |
w tom nic nelitujic jednali: ale k tomuto račte sami raditi, poněwadž nás také
|
|---|
| [28] |
wěci potýkají, kady my muožem w tu wèc wjiti, aneb tu jednati, majice pana
|
|---|
| [29] |
swého wšemi běhy prázdní býti? Wie pán buoh a swědomie naše úmysl náš we
|
|---|
| [30] |
wšech těch wěcech, kteréž sme po wše časy s JM“ jakožto pánem swým jednali,
|
|---|
| [31] |
bez poskwrny že jest wždycky byl, a ke wšemu slušnému a dobrému wedl a té
|
|---|
| [32] |
koruně poctiwému. Také teď kterysi den listek od Jeho Swatosti nam dodán,
|
|---|
| [33] |
kterémuz breve fiekaji; w tom nám JS' wšelijaká jednánie kostela našeho což se
|
|---|
| [34] |
statku tělesného dotýče zapowiedá; jakobychom již nějaký zhůbce a marný útratce
|
|---|
| [35] |
toho zbožie a wlidarstwie byli. Muozete opét rozuméti, zwláště wědůc potřebu
|
|---|
| [36] |
nasi a toho kostela, při kterémž powahy rozličné powstáwají a jedno druhým se
|
|---|
| [37] |
musi hraditi, druhdy pribyti, druhdy ubyti, a časem prostě pánu bohu a stésti sé
|
|---|
| [38] |
poruéiti, Bychom my pak pro každů potřebu, kteréž nás rozličné potýkají, k Otci
|
|---|
