[1] |
116 B. VII. Akta mezi králem Jiřím
|
---|
[2] |
za pána wzali, a že pan Zdeněk ze Šternberka má u JM“ zde w Čechách zpräwet
|
---|
[3] |
býti, a že jemu wydáwáno bude deset tisíc zlatých na každý rok; a kněz biskup
|
---|
[4] |
Wratislawsky JM‘ a pan Jan z Rozemberka ze mají od JM“ Ciesařowa Syna we
|
---|
[5] |
wšech zemích Slezských wlásti a hajtmané býti, a že jim na każdy rok má patuácte
|
---|
[6] |
tisic zlatých wydáno býti; a p. Jan Zajiec a p. Oldřich bratr jeho že w Lužické
|
---|
[7] |
zemi mají hajtmané býti, a Ze jim па každý rok má šest tisíc zlatých wydawano
|
---|
[8] |
býti; a pan Hanuš Robochar že markrabě w Morawě má byti. Ty weliké wéci i
|
---|
[9] |
mnoho jiných wěci kněz biskup JM' nim z nějaké cedule prawil, dále toho do-
|
---|
[10] |
týkaje, kterak jest mnoho jiného, ježto se nás také dotýče, že wýše býti nemuože.
|
---|
[11] |
To tak JM' za nasi welikü a plnů službu nám oplacuje. W kterychito wécech my
|
---|
[12] |
ani předci naši uľáme bohu skutkem, radü ani pomyślenim winni nebyli. Kterézto
|
---|
[13] |
weliké wéci a neslÿchané a pfielis neslechetné a kriwé JM' král i jiným, komuž se
|
---|
[14] |
JM“ zdálo, ukazowal jest; jezto sme tim široce ohlażeni w této zemi bezewsi winy.
|
---|
[15] |
Neb bychom takowymi wócmi winni byli, éehoz pane boze ostiez, nechtélibychom
|
---|
[16] |
na tomto swété Ziwi byti, sami sobé i swym piáteluom k hanbé. Ale kral JM'
|
---|
[17] |
wzal k nám zlú wuoli pro naše sprawedliwá JM“ napomenutí a pro wšecku zemi,
|
---|
[18] |
pro dobré obecnie zemské, pro práwa, swobody, a pro prawü sprawedlnost. 1
|
---|
[19] |
nelituje JM' naší cti bohda bez winy. A kdyzby J. král. M* takowych welikych ne-
|
---|
[20] |
šlechetností o nás neukazuje, a tak nás JM* na nasi cti nemaże, byl obeslal a dal
|
---|
[21] |
nám to JM' wěděti: jestližebychom se z toho rádné newywedli jako newinni, dosti
|
---|
[22] |
jest JM‘ času měl o nás takowé meslechetnosti ukazowati a rozsólati. Neb mili
|
---|
[23] |
páni a prátelé, ufámet milému pánu bohu, ze se nàm pied jeho swatü milosti
|
---|
[24] |
welikà kriwda déje i predewsemi dobrymi lidmi; a wiecko kiestanstwo mi bohda
|
---|
[25] |
nasi newinu shledati, a tak coz budem najdál moci, oznámime. Neb se pan Zdenèk
|
---|
[26] |
ze Šternberka toho táhne najprwé na Ciesaře Římského JM' na JM" raddu, knie-
|
---|
[27] |
Zata duchowni i swétskà, i na wšecky hrabata, pány, rytieře , JM“ dwořany, když
|
---|
[28] |
pan Zdeněk tam u JM“ byl w Nowém Městě, že jest tu pana Hanuše Robochara
|
---|
[29] |
newiděl, aniž jest zase do Nowého Města přijel, až jest on preč ujel. Téhož se
|
---|
[30] |
táhne na knieže Mišenské mladé, kterýž má králowu dceru; téhož se táhne na
|
---|
[31] |
wšecky pány Rakůské, kteříž tam byli, zejména biskupa Pasowského, probošta
|
---|
[32] |
Wideňského a hrabi Sigmunda z Chawuk, bratra jeho, pana Štumbergara, pana
|
---|
[33] |
Lichtensteinara, pana Puttendorfara, pana Erkharcaura, pana Erdrzdorfara, pana
|
---|
[34] |
Ozwalda Eicingara, pana Sigmunda Eicingara, pana Tiece, pana Sewsengara a ji-
|
---|
[35] |
ných mnoho, ježto od dáwních časuo tak mnoho jich u Ciesaře na Nowém Městě
|
---|
[36] |
nebylo, že pan Zdeněk tam pana Hanuše Robochara nikdiež newiděl , ani za jeho
|
---|
[37] |
přítomnosti zase přijel, až jest on pan Zdenek odjel. A buoh to wi, że jest pana
|
---|
[38] |
Robochara newidèl, jakż w Čechách byl, když króli zlatć urukowal; a jest tomu
|
---|
[39] |
bez mála dwé lété, I znamenaj waże milost, by takowá welikà wéc a nešlechetná
|
---|