| [1] |
w králowstwí Českém, r. 1456. 425
|
|---|
| [2] |
Najjasnèjsi ciesaïi! račiž tuto řeč milostiwě у swém srdci wážiti a naše
|
|---|
| [3] |
řeči 3iie srozumóti, neż umieme WCM" wylożiti: budelit mezi WCM" a našim naj-
|
|---|
| [4] |
milost. pánem a králem takowá neswornost, co tiemto wsem dobrym wócem poča-
|
|---|
| [5] |
tým, kteréž sě mají hoditi, wsemu kfestanstwu k weliké škodě přijíti muoże, a na-
|
|---|
| [6] |
|
|---|
| [7] |
Milostiwy ciesafi! Také WCM' obeslala jest p. zpráwce i pány z koruny
|
|---|
| [8] |
České, žádaje WCM, aby žádné nesnáze nebyly počínány mezi králowstwim Českým
|
|---|
| [9] |
a markrabi Misenskym, WM' tak přípominaje, že we wšem krestanstwi jest tak
|
|---|
| [10] |
ustanoweno, aby żźdnych nesnazi nebylo, aby na piiekazu nebylo tomu dobrćmu
|
|---|
| [11] |
jednání, kteréž sě jedná proti Turku. Ackoliwek od markrabie Misenského weliké
|
|---|
| [12] |
škody dály sč a ději našemu milostiwému pánu a králi a koruně České: a wšak
|
|---|
| [13] |
toho jest ponecháno aż do sie chwile; ačkoliwěk pro tak weliké škody pan
|
|---|
| [14] |
zpráwce, páni i wsecka země byli si na hotowě, pro tak dobré křesťanské nech-
|
|---|
| [15] |
tiece tomu na pfiekazu byti, i nechali sü toho aZ do sie chwile.
|
|---|
| [16] |
Najjasnéjsi ciesari! Račiž toho wšeho milostiwě powážiti, čím wětší překážka
|
|---|
| [17] |
jest tomu dobrému WCM“ nejednota a našeho milostiwého pána a krále, tomu
|
|---|
| [18] |
dobrému jednání proti tomu zlému Turku, i k jaké škodě wšeho křesťanstwa. I na
|
|---|
| [19] |
tot sme wyslani od p. zprawce i odewseho kralowstwie, zdalibychom ty wčci
|
|---|
| [20] |
mohli priwesti mezi WCM" a mezi nasim najmilost. pánem a králem, kniezetem
|
|---|
| [21] |
Cilskym, a jinymi WM" poddanymi k dobrému konci, a mezi témi dobrymi lidmi
|
|---|
| [22] |
a wáleóniky k konečnému stání a příměřie. | A také sme poselstwie k našemu milo—
|
|---|
| [23] |
stiwému pánu a králi jměli. Tu sem řeči přestal.
|
|---|
| [24] |
Tu pak pan Jindřich Strážský powěděl: Najjasnější ciesaři! rač wěděti, když
|
|---|
| [25] |
sme u našeho nájmilostiwějšícho pána a krále byli s tiemto poselstwiem, JKM' powá-
|
|---|
| [26] |
Xil toho milostiwé s swü müdrü raddü, ze z toho móż pojiti WCM" a našemu najmi-
|
|---|
| [27] |
lostiwějšímu králi a pánu i waàemu kirestanstwi z WM" jednoty a dobré wuole mnoho
|
|---|
| [28] |
dobrého. I dal jest w těch we wšech wěcech plnů moc nám posluom společnů,
|
|---|
| [29] |
konečné příměřič i stánie udělati mezi: těmi dobrými lidmi wálečníky; a také JKM'
|
|---|
| [30] |
o wsecky wéci, kteréž sů mezi WCM" a našim najmilostiwějším králem a pánem,
|
|---|
| [31] |
knězem Cilským, panem z Rosenberka, pany Rakušany i také mezi těmi: dobrými
|
|---|
| [32] |
lidmi, kteříž s WCM“ wáleji, plnů moc ty wéci jednati a zjednati mocné, bud dobrú
|
|---|
| [33] |
woli neb práwem, na p. gubernatorowi Ceském a p. Zdenkowi z Sternberka najw.
|
|---|
| [34] |
purkrabí Pražským mocně přestal, a na to list pod swů pečetí na tu moc dal.
|
|---|
| [35] |
I milostiwy ciesati! rač k tomu swů powolnů wuoli dáti, aby ty wěci mohly k do-
|
|---|
| [36] |
brému konci přiwedeny býti, a nám milostiwů a konečnů odpowěd dáti, áby ty záhuby
|
|---|
| [37] |
mohly již přestány býti. A což sme mohli, w tom sme swů pilnost měli, aby ty
|
|---|
| [38] |
wěci wzely dobrý konec, často napomínajíce z odpowčdi, a jsüc zdržáni na pěk-
|
|---|
| [39] |
ných řečech. A když bylo po několika dnech, tehdy sme sé doptali toho, Ze nám
|
|---|
