w králowstwí Českém, r. 1456. 425
Najjasnèjsi ciesaïi! račiž tuto řeč milostiwě у swém srdci wážiti a naše
řeči 3iie srozumóti, neż umieme WCM" wylożiti: budelit mezi WCM" a našim naj-
milost. pánem a králem takowá neswornost, co tiemto wsem dobrym wócem poča-
tým, kteréž sě mají hoditi, wsemu kfestanstwu k weliké škodě přijíti muoże, a na-
před WM" osobám.
Milostiwy ciesafi! Také WCM' obeslala jest p. zpráwce i pány z koruny
České, žádaje WCM, aby žádné nesnáze nebyly počínány mezi králowstwim Českým
a markrabi Misenskym, WM' tak přípominaje, že we wšem krestanstwi jest tak
ustanoweno, aby żźdnych nesnazi nebylo, aby na piiekazu nebylo tomu dobrćmu
jednání, kteréž sě jedná proti Turku. Ackoliwek od markrabie Misenského weliké
škody dály sč a ději našemu milostiwému pánu a králi a koruně České: a wšak
toho jest ponecháno aż do sie chwile; ačkoliwěk pro tak weliké škody pan
zpráwce, páni i wsecka země byli si na hotowě, pro tak dobré křesťanské nech-
tiece tomu na pfiekazu byti, i nechali sü toho aZ do sie chwile.
Najjasnéjsi ciesari! Račiž toho wšeho milostiwě powážiti, čím wětší překážka
jest tomu dobrému WCM“ nejednota a našeho milostiwého pána a krále, tomu
dobrému jednání proti tomu zlému Turku, i k jaké škodě wšeho křesťanstwa. I na
tot sme wyslani od p. zprawce i odewseho kralowstwie, zdalibychom ty wčci
mohli priwesti mezi WCM" a mezi nasim najmilost. pánem a králem, kniezetem
Cilskym, a jinymi WM" poddanymi k dobrému konci, a mezi témi dobrymi lidmi
a wáleóniky k konečnému stání a příměřie. | A také sme poselstwie k našemu milo—
stiwému pánu a králi jměli. Tu sem řeči přestal.
Tu pak pan Jindřich Strážský powěděl: Najjasnější ciesaři! rač wěděti, když
sme u našeho nájmilostiwějšícho pána a krále byli s tiemto poselstwiem, JKM' powá-
Xil toho milostiwé s swü müdrü raddü, ze z toho móż pojiti WCM" a našemu najmi-
lostiwějšímu králi a pánu i waàemu kirestanstwi z WM" jednoty a dobré wuole mnoho
dobrého. I dal jest w těch we wšech wěcech plnů moc nám posluom společnů,
konečné příměřič i stánie udělati mezi: těmi dobrými lidmi wálečníky; a také JKM'
o wsecky wéci, kteréž sů mezi WCM" a našim najmilostiwějším králem a pánem,
knězem Cilským, panem z Rosenberka, pany Rakušany i také mezi těmi: dobrými
lidmi, kteříž s WCM“ wáleji, plnů moc ty wéci jednati a zjednati mocné, bud dobrú
woli neb práwem, na p. gubernatorowi Ceském a p. Zdenkowi z Sternberka najw.
purkrabí Pražským mocně přestal, a na to list pod swů pečetí na tu moc dal.
I milostiwy ciesati! rač k tomu swů powolnů wuoli dáti, aby ty wěci mohly k do-
brému konci přiwedeny býti, a nám milostiwů a konečnů odpowěd dáti, áby ty záhuby
mohly již přestány býti. A což sme mohli, w tom sme swů pilnost měli, aby ty
wěci wzely dobrý konec, často napomínajíce z odpowčdi, a jsüc zdržáni na pěk-
ných řečech. A když bylo po několika dnech, tehdy sme sé doptali toho, Ze nám
