EN | ES |

Facsimile Lines

795


< Page >

[1]
418 B. 1X. Akta weřejná i sněmowní

[2]
z nich tiemto listem, tak Ze w nižádných éasiech potomnich od nás nemá ničehož
[3]
napomínáno býti.

[4]
It. což hraduow, zámkuow anebo zboží od koruny České byli odtržení, o jich
[5]
zasé nawrácenie neb dobytí my chceme rádi státi o s jich radů a pomocí; neb
[6]
tomu dobie rozumime, cozbychom w tom dobrého uéinili, Zebychme tiem sami sobě
[7]
a koruně mnoho dobrého rozmnožili nebo přispořili.

[8]
It. o wyzdwiženie anebo zasě nawrácenie hory Kutny chcmy wám rádi udě-
[9]
lati wedlé našeho moženie sami pro swé, koruny České a jiných zemí poctiwé, dobré
[10]
a užitečné.

[11]
It. také nižádného zbozie, hraduow, mést ani krajin w Čechách ani jinde,
[12]
což k koruně České příslušie, po sestře nebo po dceři našie u wěnách nemámy
[13]
zapisowati ani jinak zawázat.

[14]
It. o osazenie zámkuow a úřaduow w Čechách, a cožby dotýkalo země
[15]
České, to mámy učiniti po radě pánuow a zeman, a wšak sobě zachowajíce přitom
[16]
swobody a moc králowskü, jakoz jsü jiní králowé Cesti, předkowé naši, měli a po-
[17]
żiwali wedle práw koruny České nebo téhož krälowstwie.

[18]
It. jakož žádají, aby země Rakůúská připojena byla králowstwie Českému, na
[19]
to jest odpowěd naše, když bohdá do Cech prijedem a korunu prijmem, že s piá-
[20]
tely swými nebo našimi o to potiežiece, chcem jim hodnú a slušnú odpowčd dáti
[21]
jako jich milostiwý pán.

[22]
It. jakož prosí, abychom seděním naši králowskú stolici a dwuor w Čechách
[23]
mieti ráčili, to chceme také radi uéiniti: wsak byloliby nám kdy potrebie jinam
[24]
z země wen wyjeti, to abychom učiniti mohli, kdyžby a jakž často nám dobře
[25]
zdálo, ale s radů pánuow a zeman i s jich woli zemi opatfiece, a nizadnym jinym
[26]
nežli Čechy osaditi mámy.

[27]
lt. jestlizeby ktokoliwék z králowstwie Českého proti slawných pamětí jme-
[28]
nowanému ciesafowi Sigmundowi, našemu dědu, a králi Albrechtowi, otci našemu
[29]
milému, anebo proti nám co prowinil, w kterýkoli to čas buď do dnešnieho dne,
[30]
že my to wšem wuobec i každému zwláště milostiwě a dobrotiwě odpůštieme, a ni-
[31]
žádnému z nich toho zlÿm zpominati ani zdwihati nemienice a nemämy.

[32]
It. jestližeby páni, rytieři, panoše a zemané nebo mèsta o swych práwiech,
[33]
řádiech neb swobodách nynie co pozapomenuli a obmeskali w tento zápis wložiti
[34]
a napsati, Ze my jim potom to chcem milostiwé naplniti.

[35]
A ty swrchupsané wéci wsecky slibili a fekli sme, slibujem a prawieme tak
[36]
naším krälowskÿm slowem moci listu tohoto jim stale, bez pierużenie wselikého,
[37]
wérné a prawe zdrżeti, takć je pri nich obhajowati, zachowati a obrańowati, a w to
[38]
jim zmatku izädného umietati nedopüstiece, s potwrzenim tohoto listu, jenż jest dan


Text viewFacsimile