418 B. 1X. Akta weřejná i sněmowní
z nich tiemto listem, tak Ze w nižádných éasiech potomnich od nás nemá ničehož
napomínáno býti.
It. což hraduow, zámkuow anebo zboží od koruny České byli odtržení, o jich
zasé nawrácenie neb dobytí my chceme rádi státi o ně s jich radů a pomocí; neb
tomu dobie rozumime, cozbychom w tom dobrého uéinili, Zebychme tiem sami sobě
a koruně té mnoho dobrého rozmnožili nebo přispořili.
It. o wyzdwiženie anebo zasě nawrácenie hory Kutny chcmy wám rádi udě-
lati wedlé našeho moženie sami pro swé, koruny České a jiných zemí poctiwé, dobré
a užitečné.
It. také nižádného zbozie, hraduow, mést ani krajin w Čechách ani jinde,
což k koruně České příslušie, po sestře nebo po dceři našie u wěnách nemámy
zapisowati ani jinak zawázat.
It. o osazenie zámkuow a úřaduow w Čechách, a cožby sě dotýkalo země
České, to mámy učiniti po radě pánuow a zeman, a wšak sobě zachowajíce přitom
swobody a moc králowskü, jakoz jsü jiní králowé Cesti, předkowé naši, měli a po-
żiwali wedle práw koruny České nebo téhož krälowstwie.
It. jakož žádají, aby země Rakůúská připojena byla králowstwie Českému, na
to jest odpowěd naše, když bohdá do Cech prijedem a korunu prijmem, že s piá-
tely swými nebo našimi o to sč potiežiece, chcem jim hodnú a slušnú odpowčd dáti
jako jich milostiwý pán.
It. jakož prosí, abychom seděním naši králowskú stolici a dwuor w Čechách
mieti ráčili, to chceme také radi uéiniti: wsak byloliby nám kdy potrebie jinam
z země wen wyjeti, to abychom učiniti mohli, kdyžby sě a jakž často nám dobře
zdálo, ale s radů pánuow a zeman i s jich woli zemi opatfiece, a nizadnym jinym
nežli Čechy osaditi mámy.
lt. jestlizeby ktokoliwék z králowstwie Českého proti slawných pamětí jme-
nowanému ciesafowi Sigmundowi, našemu dědu, a králi Albrechtowi, otci našemu
milému, anebo proti nám co prowinil, w kterýkoli to čas buď až do dnešnieho dne,
že my to wšem wuobec i každému zwláště milostiwě a dobrotiwě odpůštieme, a ni-
žádnému z nich toho zlÿm zpominati ani zdwihati nemienice a nemämy.
It. jestližeby páni, rytieři, panoše a zemané nebo mèsta o swych práwiech,
řádiech neb swobodách nynie co pozapomenuli a obmeskali w tento zápis wložiti
a napsati, Ze my jim potom to chcem milostiwé naplniti.
A ty swrchupsané wéci wsecky slibili a fekli sme, slibujem a prawieme tak
naším krälowskÿm slowem moci listu tohoto jim stale, bez pierużenie wselikého,
wérné a prawe zdrżeti, takć je pri nich obhajowati, zachowati a obrańowati, a w to
jim zmatku izädného umietati nedopüstiece, s potwrzenim tohoto listu, jenż jest dan
