EN | ES |

Facsimile Lines

795


< Page >

[1]
416 B. IX. Akta weřejná i sněmowní

[2]
2.
[3]
Odpowéd krále Ladislawa na žádosti stawůw králowstwi Českého.
[4]
We Widni, 1453, 1 Mai. (Z rukop. Sternb.)

[5]
My Ladslaw z božie milosti Uherský, Cesky, Dalmatskÿ, Charwatsky sc. král,
[6]
knieže w Rakúsiech a markrabč Morawský, wyznáwámy: jakož urozený náš wčrný
[7]
milý Jiřík z Kunstatu a z Poděbrad, od našeho králowstwie Českého wolený zpráwce,
[8]
nám ke cti a k žádosti wysoce urozeného kniežete, našeho milého ujce, Oldřicha
[9]
hrabé Cilského, Ortenberského a Záhorského oc. s plnü moct a wedle wykázani
[10]
zápisu, kterymZto se jemu země zawázala a swěřila do určeného času, do Znojma
[11]
do našeho města přijel jest byl o naše panowánie neb korunowanie a kralowärie
[12]
w Čechách jednati a házeti; s kterymżto poselstwim pied sim od téhož Jiříka
[13]
a ode wšie země České znamenití poslowé s plnú mocí u nás byli : a tak
[14]
z daru pána boha wšemohúcieho, kterýžto jest milowník sprawedlnosti, pokoje
[15]
a jednoty, wedle téhoz poselstwie, které2to prwé dotéeni poslowé a potom napřed
[16]
jmenowaný Jiřík, kteréhož náš již jmenowany ujec hrabé Cilsky s sebů k nasi We-
[17]
lebnosti sem do Wiedné piijel (sic) jest, s jinymi pány, rytieri, zemany a panosem,,
[18]
dáli a k nám jednali , tak dobre s prwnimi posly jakżto s tiem zprawci a jinymi
[19]
pány, rytieři a panošemi, w jednotu sme uhodili a k ni wědomě mocí tohoto listu
[20]
přiwolili, jakžto o tyto artikule dole slowo od slowa popsané:

[21]
Najprwé, že my je při tom při wšem, což kompaktata a smlůwy při času
[22]
tehdáž najjasnějšícho kniežete našeho milého pána a děda ciesaře Sigmunda slawać
[23]
paméti mezi koncilium Basilejskym s jedné, a králowstwim Českým a markrabstwim
[24]
Morawskym s strany druhé, zjednaná a smluwená w sobě drži, buďto o ty čtyři
[25]
artikule, aneboli o které jiné wěci, chcem je drżeti a zachowati i zuostawiti, a jim
[26]
jich jakž w swém bytu jst obhajowati a obraüowati.

[27]
It. kdyż k tomu korunowani pojedem a na pomezí České přijedem, tehdy
[28]
mámy i chcem na témž pomezí, také při korunowanie anebo potom, jim a zemi
[29]
bez zmatku to wšecko učiniti a je w tom zachowati, což nâsi predkowé krälowé
[30]
Čeští z obyčeje i z práwa od starodáwna jim zachowali a učinili.

[31]
It. my chceme naše znamenité poselstwie s spoluposelstwim Cechów k otci
[32]
swatému ku papeži, anebo jinam kamžby užitečné bylo, poslati, kolikrátžkoli by
[33]
toho potřebie bylo a oni toho žádati budů, a JS jakž najpilněji budem umèti pro-
[34]
siti, aby mistr Jan z Rokycan k arcibiskupstwie Pražskému potwrzen a swěcen byl.
[35]
Pakliby toho wždy nemohlo býti, tak ježtoby to sami seznali a zamenali: tehdy my
[36]
se podwolujeme žádného k tomu newoliti a na tom miestě nemieti, než dále o to
[37]
s radů swrchujmenowaného Jiříka činiti.


Text viewFacsimile