[1] |
pani z Lobkowic r. 1450, 1458. 411
|
---|
[2] |
k tomu mi wes najlepsi spalili, też i stohy po polich w jinych wsiech. I welmit
|
---|
[3] |
mi jest se w tom priméH weliká škoda stala, a wětší nežli kdy u wálkách. To
|
---|
[4] |
wödüc, prosimt waší skutečné pomoci i rady, též i jiných wšech jednotników,
|
---|
[5] |
atbych ja w takowych nebezpečných příměřiech zaweden nebyl dokonce. A kteraká
|
---|
[6] |
sem při tom mnohá jiná pokušenie od nich jmél, jakož sem TM* i prwé po wa-
|
---|
[7] |
šem služebníku Rancendorferowi listy poslal, tohoť mi jest TM" nynie nelze wy-
|
---|
[8] |
psati ; ale kdyžť se bohdá s TM“ shledám, ustněť TM' toho zprawim. Dat. fer. VI
|
---|
[9] |
post Omnium Sanctorum, L^.
|
---|
[10] |
|
---|
[11] |
23.
|
---|
[12] |
Jan z Rosenberka slibuje postaupiti Janowi z Lobkowic hradu swého Helfenburka
|
---|
[13] |
Na Krumlowe, 1458, 3 Apr. (Kop. Rajhr.)
|
---|
[14] |
My Jan z Rosenberka, hajtman w Slezi oc. známo tiemto listem činíme:
|
---|
[15] |
jakoż sme urozenćmu panu Janowi z Lobkowic hrad náš dědičný Helfenburk pro-
|
---|
[16] |
dali za 5000 (f gr. a tu summu sme již od něho úplně a cele wzali, jakož toho
|
---|
[17] |
list hlawní šíre a dplneji ukazuje slowo od slowa: a my wzawie swrchupsanu
|
---|
[18] |
summu od něho, a list hlawni jemu dawše, máme a slibujem swü dobrü cti a wérü
|
---|
[19] |
jemu wěřiteli našemu již psanému, pakliby on sám osobně býti nemohl, tehdy panu
|
---|
[20] |
Mikulášowi z Lobkowic bratru jeho, neboli panu Děpoltowi z Risenberka, aneb
|
---|
[21] |
jinému, kdožby měl list jeho wěřicí pod jeho pečeti, hradu a dědictwie toho napřed
|
---|
[22] |
psaného postúůpiti konečně na den $. Jifie po dani listu tohoto najprw pristieho.
|
---|
[23] |
Tomu na potwrzenie pecet nasi k tomuto listu kázali sme piitisknuti. Dan na
|
---|
[24] |
Krumlowé, ten pondéli po weliké noci, let bozich MCCCCLVIIL
|
---|
[25] |
24.
|
---|
[26] |
Král Wladislaw zwe Děpolta z Lobkowic na Chlumci na sněm do Prahy.
|
---|
[27] |
W Praze, 1411, 14 Febr. (Kop. Rajhr.)
|
---|
[28] |
Wladislaw z božie milosti král Český a markrabě Morawský oc.
|
---|
[29] |
Urozeny wérny milj! Wěz že nás došly nynie některé pilné a znamenité
|
---|
[30] |
wěci, ježto se nas i wsie našie koruny české dotýčie, I zdálo se nám s radi nasi
|
---|
[31] |
welmi potřebné, sněm obecný položiti. I pokládáme ten sněm do Prahy na středo-
|
---|
[32] |
postie najprwé příštie; žádajíce od tebe s pilností i wétice, Ze wsech wymluw ne-
|
---|
[33] |
chaje, na ten sněm na den již psany do Prahy piijedes. A tut my s radi a po-
|
---|
[34] |
mocí twú i jiných našich wěrných ty wěci před se wezmem: ježto doufáme pánu
|
---|
[35] |
bohu, že skrze takowé předsewzetie toto slawne králowstwie České zase k řádu
|
---|