pani z Lobkowic r. 1450, 1458. 411
k tomu mi wes najlepsi spalili, też i stohy po polich w jinych wsiech. I welmit
mi jest se w tom priméH weliká škoda stala, a wětší nežli kdy u wálkách. To
wödüc, prosimt waší skutečné pomoci i rady, též i jiných wšech jednotników,
atbych ja w takowych nebezpečných příměřiech zaweden nebyl dokonce. A kteraká
sem při tom mnohá jiná pokušenie od nich jmél, jakož sem TM* i prwé po wa-
šem služebníku Rancendorferowi listy poslal, tohoť mi jest TM" nynie nelze wy-
psati ; ale kdyžť se bohdá s TM“ shledám, ustněť TM' toho zprawim. Dat. fer. VI
post Omnium Sanctorum, L^.
Mikuláš z Lobkowic.
23.
Jan z Rosenberka slibuje postaupiti Janowi z Lobkowic hradu swého Helfenburka
Na Krumlowe, 1458, 3 Apr. (Kop. Rajhr.)
My Jan z Rosenberka, hajtman w Slezi oc. známo tiemto listem činíme:
jakoż sme urozenćmu panu Janowi z Lobkowic hrad náš dědičný Helfenburk pro-
dali za 5000 (f gr. a tu summu sme již od něho úplně a cele wzali, jakož toho
list hlawní šíre a dplneji ukazuje slowo od slowa: a my wzawie swrchupsanu
summu od něho, a list hlawni jemu dawše, máme a slibujem swü dobrü cti a wérü
jemu wěřiteli našemu již psanému, pakliby on sám osobně býti nemohl, tehdy panu
Mikulášowi z Lobkowic bratru jeho, neboli panu Děpoltowi z Risenberka, aneb
jinému, kdožby měl list jeho wěřicí pod jeho pečeti, hradu a dědictwie toho napřed
psaného postúůpiti konečně na den $. Jifie po dani listu tohoto najprw pristieho.
Tomu na potwrzenie pecet nasi k tomuto listu kázali sme piitisknuti. Dan na
Krumlowé, ten pondéli po weliké noci, let bozich MCCCCLVIIL
24.
Král Wladislaw zwe Děpolta z Lobkowic na Chlumci na sněm do Prahy.
W Praze, 1411, 14 Febr. (Kop. Rajhr.)
Wladislaw z božie milosti král Český a markrabě Morawský oc.
Urozeny wérny milj! Wěz že nás došly nynie některé pilné a znamenité
wěci, ježto se nas i wsie našie koruny české dotýčie, I zdálo se nám s radi nasi
welmi potřebné, sněm obecný položiti. I pokládáme ten sněm do Prahy na středo-
postie najprwé příštie; žádajíce od tebe s pilností i wétice, Ze wsech wymluw ne-
chaje, na ten sněm na den již psany do Prahy piijedes. A tut my s radi a po-
mocí twú i jiných našich wěrných ty wěci před se wezmem: ježto doufáme pánu
bohu, že skrze takowé předsewzetie toto slawne králowstwie České zase k řádu
