| [1] |
pánů z Lobkowic, r. 1449, 403
|
|---|
| [2] |
mohů, jeztoby mi rádi i wiece uéinili, by jedno mohli. Něbrž slyším, že netajně
|
|---|
| [3] |
mluwie, Ze nynie p. Jifík i oni s swü stranü wojnu na mé wolaji, chtiece mi mé
|
|---|
| [4] |
chudé lidi zahubiti, prawiece Ze sem se od nich odtrhl, a na mé welmi horléce, proto
|
|---|
| [5] |
ie sem jim jich swé wuole nepomáhal; a takt mé rozliéné ukládají, éasu hlediece,
|
|---|
| [6] |
A protož milý pane, jáť bych se s pomoci boží dobre nad témi Sternberky pomstiti
|
|---|
| [7] |
mohl a jim dwéma dosti silen byl: ale mám wystrahy jisté, kdyžbych se pomstil,
|
|---|
| [8] |
Zeby wiecka jich rota na mné wtrhnüti méla a mé zahubiti chtéli. A protož pro-
|
|---|
| [9] |
sim rady wasie: neb Mikuláš písař řekl mi od wás, že ste mi wzkázali, abych se
|
|---|
| [10] |
bránil a jich pole se nebál, že mě retunkem nenecháte i jinů pomocí. A protoż
|
|---|
| [11] |
jestli to tak, račtež mi to psáti po tomto poslu Walkinowi slużebniku mém, atbych
|
|---|
| [12] |
se uměl po wašem listu zprawiti; nebtbych w tom nerád bez waší rady učinil,
|
|---|
| [13] |
leóbych z nüze musil. A také kterak se w tom knieže Mišenské ke mně má, tot
|
|---|
| [14] |
WM' služebník was zprawi. A WM' muož široce rozuměti, žeť bez nesnází od nich
|
|---|
| [15] |
a strany jich nikoli nebudem. A protož kdyžbychom sobě chtěli chutně pomoci,
|
|---|
| [16] |
ktožbykoli jeden byl, já chci rád druhým býti.
|
|---|
| [17] |
9.
|
|---|
| [18] |
Odpowěd na předešlé psaní.
|
|---|
| [19] |
Na Krumlow2, 1449, 20 Oct. (Koncept)
|
|---|
| [20] |
Služba má tobě, pane Mikuláši milý! Porozuměw tomu od slużebnika swého,
|
|---|
| [21] |
i z listu také twého nynèjsieho, kteraks ty wéci zjednal, takowé twé pilnosti jsem
|
|---|
| [22] |
od tebe welmi wděčen, a tobě to během takým i wětším, kdyby toho bylo potřebie,
|
|---|
| [23] |
chci rád odplacowati. Pak o tom spolusjezdu jakož píšeš, za to mám, že tebe
|
|---|
| [24] |
tajno nenie o hodech a swatbé té, kterüz w skuote mieti mám pii wdáwáni dcery
|
|---|
| [25] |
swé,") ze wécmi rozliónymi i tüZ swatbü nynie jsem zaneprázdnén tak, ze toho
|
|---|
| [26] |
spiese nežli od neděle příštie we třech nedělích jednati nemohu. Nez jedinet ti
|
|---|
| [27] |
hodowé pominú, k tomu se hned přičiniti nezmeškám, a p. Krusinu s tiem rozumné
|
|---|
| [28] |
obešli, aby to tak, jakož namluweno jest, k miestu šlo konečnému. Nebť já jinému
|
|---|
| [29] |
nerozumiem, ne£ že wšickni, kteříž s námi w jednotě jsů a w zapisu, to tak radi
|
|---|
| [30] |
jako my učinie, když já je o to, jakož i ty toho dotýčeš, obešli. Pak o pániech
|
|---|
| [31] |
z Šternberka jakož píšeš toho, žeť se taká bezprawie od nich dějí, mně jest welmi
|
|---|
| [32] |
žel. Protožť žádám, aby mi to wšecko, což se tobě od nich a kam i kde děje,
|
|---|
| [33] |
rozumně dal wypsáno, abych já to maje, ubrmany jiné a je také pány Šternberské
|
|---|
| [34] |
i p. Jiříka s tiem přísně obeslati mohl, a zádàti toho na nich, aby wéci takowé
|
|---|
| [35] |
*) Bylať to Perchta z Rosenberka, wdaná za pana Jana z Lichtenšteina, o kteréž
|
|---|
| [36] |
později wznikla powést znama o bile pani rodu Rosenberského a Hradeckého.
|
|---|
