| [1] |
obecně, r. 1413, 1414. 355
|
|---|
| [2] |
bez Janka druhého poručníka wědomie chtěl sám swû řečí dělati, a Frama pro
|
|---|
| [3] |
smrtedlnú nčmotu již mluwiti nemohl, jakož konšelé poslední znají, že ten: druhý
|
|---|
| [4] |
nedokonalý kšeft moci nemá, a že Prokop swû feti w cizie zbożie nemluwného
|
|---|
| [5] |
člowčka kšeftowati nemohl, a také zápisuow w méstskych knéhách boriti nemohl.
|
|---|
| [6] |
A my też za práwo nalezujem, a tak waseho dobre nalezeného ortele potwrzujem
|
|---|
| [7] |
tiemto listem. Datum anno domini MCCCCXIII, feria VI post festum S. Luciae vir-
|
|---|
| [8] |
|
|---|
| [9] |
|
|---|
| [10] |
Purkmistr a radda nowého města Pražského Staroměstským k známosti přiwozují
|
|---|
| [11] |
odwolání Prokopa z Rakownika we pii s Jankem Olbramowic o porudenstwi nad kiaftem
|
|---|
| [12] |
|
|---|
| [13] |
|
|---|
| [14] |
Appellatio secunda in antiquam Civitatem Pragensem in factis Johannis
|
|---|
| [15] |
Olbrami et Procopii de Rakownik.
|
|---|
| [16] |
Pani w řádu sprawedliwosti seznaní , súsedě naši dobří! Ku libostnému žá-
|
|---|
| [17] |
dání wašemu jest hotowa dobrowolnost naše. Pře tuto popsaná otwoláwáním k wám
|
|---|
| [18] |
přicházie. Frana Olbramowic, mèstènin náš, kdy jměl umřieti, učinil swé poslednie
|
|---|
| [19] |
rozkázanie, kšeft statku swého. Toho kseftu uéinil poručníky Janka bratra swého
|
|---|
| [20] |
wlastnieho, nedielného, a Prokopa z Rakownika měštěnina waseho. Potom sè ti
|
|---|
| [21] |
poručníci swadili, że Janek dawal winu Prokopowi; kdyż Frana kšeft učinil, k tomu
|
|---|
| [22] |
zawolal dwúů konšelů z raddy, a oba poručníky přitom byla; a když sě konšelé a
|
|---|
| [23] |
porućnici po kżeftu roześli, tehdy Prokop ihned tu hodinu zawolaw jini dwu kon-
|
|---|
| [24] |
żeli krom raddy, kteriz o prwniem kàeftu nic newédéli, také druhému poručníku
|
|---|
| [25] |
o tom nedaw wédéti, chtél, by Frana jiný kšeft učinil, a Frana již mluwiti ne-
|
|---|
| [26] |
mohl ; jakož o to prwé ortel byl k wám do starého města podán, a wy prwniemu
|
|---|
| [27] |
kšeftu moc dali, a druhý otsúdili. Tak ta pře stála až do nás nynějších konšeluow.
|
|---|
| [28] |
Pak již Prokop přišed před ny, žádal, by byl poručenstwie zbawen, ačby to mohlo
|
|---|
| [29] |
býti; a řka, žeby jeho stará radda, kteráž před námi byla, toho poručenstwie zba-
|
|---|
| [30] |
witi nechtěla. A my jemu toho potaz dali až do třetieho dne, a potom ku wašemu
|
|---|
| [31] |
žádání ještě dále, chtělliby se pro pokoj toho poručenstwie zbawiti; neb sme byli
|
|---|
| [32] |
srozumeli, żeby Janek pro některé příčiny jeho prázden byl. Zatiem sme starů
|
|---|
| [33] |
raddu obeslali. Ta wyznala, kdyż Prokop žádal, by byl poručenstwie zbawen, ze
|
|---|
| [34] |
jemu radda řekla: Prokope! položili sme wám dobrotiwý rok, do toho roku tebe
|
|---|
| [35] |
poručenstwie nezbawujem; a že prwé, než se strany před raddu wrätily, stará
|
|---|
| [36] |
radda s konżelstwie ssazena. Také stará radda wyznala, že Prokopowi poručen-
|
|---|
| [37] |
stwie neptirekla ani piisüdila. Potom přišed před ny Prokop s potazem, fekl, że
|
|---|
| [38] |
jemu prietelé neradie, by sé toho poruéenstwie zbawil. Tehdy Janek řekl: Milí
|
|---|
