| [1] |
350 B. VIII. Zápisy Pražské
|
|---|
| [2] |
práwo při tuto psané takýmžto ortelem do Starého města: Hotownost naše wám
|
|---|
| [3] |
ku libosti, wzácní, rozumní pání! Zprawenie žádámy pře tuto psané. Jeden towariš
|
|---|
| [4] |
řádu Zäkowskeho küpil dw& kopě platu wěčného na jedné lázní w našem městě.
|
|---|
| [5] |
Ten šel do Říma; a prwé než do Říma šel, přikázal lazebnici, u niež plat kúpil,
|
|---|
| [6] |
by list městským řádem na ten plat zjednala a ten list jeho wlastní sestře dala, a
|
|---|
| [7] |
ta sestra w jednom městečku na zemi bydli; a wweom listu psáno jest, ktożby ten
|
|---|
| [8] |
list s dobrů wolí toho, jenž plat kúpil, jměl, by wšeckna práwa w tom listu: psaná
|
|---|
| [9] |
jměl. A kdyż list dokonán, tehdy sé nahodil jeden panoše, kterýž má ženu toho
|
|---|
| [10] |
rodu jako žák; při tom lazebnice list žákowě sestře poslala, aby jí ten list dal.
|
|---|
| [11] |
To ten panoše slíbil učiniti a řka: Milá paní! by ten list za tisic kop stál, nejměj
|
|---|
| [12] |
péče, wždyť jí ten list dám. A toho ten panoše, jakož lazebnice i sestra tůžie,
|
|---|
| [13] |
neučinil, ale sobě list zachowal; a zatiem żak w Římě umřel. Tehdy sestra žákowa
|
|---|
| [14] |
nařekla práwem před námi lazebnici z toho listu; a lazebnice otpowěděla: Poslalat
|
|---|
| [15] |
sem ten list po tom panoSi, jmenowawsi jeho. Sestra řekla, ze ji ten panose listu
|
|---|
| [16] |
nedal. Potom ten panose pred ny do raddy prisel a žádajíc, bychom lazebnici
|
|---|
| [17] |
k tomu drželi, by jemu úrok dala wedle listu, w němž psáno, kto list jmà s dobrü
|
|---|
| [18] |
woli žákowů, by plat bráti jměl, a toho listu chtël priepis ukäzati, ale prawého
|
|---|
| [19] |
listu ukázati nechtěl, leéëbychom jemu slibili list wrâtit. A my jemu list slibili
|
|---|
| [20] |
wrótiti a wrâtili, a ten den panose ten sè podwolil na zajtiie dobrym swèdomim
|
|---|
| [21] |
ukázati, žeby ten list s toho žáka, jenž w Římě umřel, dobrů wolí jměl, a žeby
|
|---|
| [22] |
jemu lazebnice ten úrok prwé dáwala. Na zajtiie ten panose a pán jeho s ním
|
|---|
| [23] |
w naši raddu přišli. Tu panoše nižádného swědomie nepiiwedl, by ten list s toho
|
|---|
| [24] |
žáka s dobrů wolí jměl, nebo by jemu lazebnice prwé úrok dáwala; nez rekl, by
|
|---|
| [25] |
lo sam swym swedomim ukázati chtěl a toho bližší byl. Tu pán toho panoše žádal,
|
|---|
| [26] |
by jeho panoši úrok byl dán wedle listu, a žeby na něho práwa dosti chtěl udati,
|
|---|
| [27] |
ktoby práwa žádal. Na to lazebnice odpowèdèla: Tento úrok jest w tomto městě,
|
|---|
| [28] |
a list jest pod mèstskÿmi petetmi; trwäm präwu, 2e o ten plat a list jinde süd
|
|---|
| [29] |
nejmá býti, a wedla swědomie jednoho kněze, jemuž jest hodno weriti. Ten knèz
|
|---|
| [30] |
wyznal pod swym dóstojenstwim, że přitom byl, kdyż lazebnice tomu panośi list
|
|---|
| [31] |
dala, by jej sestře toho, jenž w Římě umřel, dodal, a on to učiniti slíbil. Tu pak
|
|---|
| [32] |
lazebnice na prawo wolala a rekla: Mili pani! Tento list weera gleit jmel a jest
|
|---|
| [33] |
wrácen, ale dnes ku prawu polożen bez gleita; protoz ja ten list stawuji na prawo.
|
|---|
| [34] |
Tak obě straně za prawo prosili Tu sme my, srozuméwse zalobam i otpowèdèm
|
|---|
| [35] |
obojích stran, ortel we jméno božie wyřkli takto: Pohawadz panose sé podwolil
|
|---|
| [36] |
dobré swedomie wésti, by ten list s žákowů dobrů wolí jměl, a toho neučinil, a
|
|---|
| [37] |
lazebnice swědomie wedla, že jemu list dala, by jej dále sestře žákowě dal, a toho
|
|---|
| [38] |
neučinil; že sestra k tomu listu a platu bližšie jest než ten panoże. Ten ortel
|
|---|
| [39] |
wydán ten üterj po swatém Antonii, léta buozieho tisíc étyri sta a dwanádcte let.
|
|---|
