| [1] |
w králowstwí Českém, r. 1476. 309
|
|---|
| [2] |
děli řádem a súdem zemským, mocí na sè nižádnů nesahajíc; tak se jim i ještě
|
|---|
| [3] |
rozkazuje, aby na tom přestali. | Než tato winěnie, kteráž sů k sobě obojí mlu-
|
|---|
| [4] |
wili, zdá se KM“ a pánuom, že nejsů přátelská ani strýcowská, a že jsů sobě jiným
|
|---|
| [5] |
powinni podlé krwe a příbuznosti, a žeby lépe bylo, aby toho nechali a tiem sebe
|
|---|
| [6] |
newinili; a že tu s obů stran KM“ a pány nenie nalezeno, co by jich cti škoda
|
|---|
| [7] |
anebo újma měla býti tiem jich s obů stranů winění. A proto se jim rozkazuje,
|
|---|
| [8] |
aby zachowali pokoj mezi sebů, psaním i také řečí ničímž sebe nedotykajic k ne-
|
|---|
| [9] |
slušnosti swé cti. Jestli žeby pak strana která nechtěla tohoto našeho a panského
|
|---|
| [10] |
rozkázanie zachowati, a z toho žeby wystüpila, k takowým aneb k takowému měli-
|
|---|
| [11] |
bychom se jakožto k neposlušnému, a k poslusné strané milostiwé a sprawedliwe.
|
|---|
| [12] |
A jestli zeby pres to widy nezdalo se které strand od takowych winéni piestali,
|
|---|
| [13] |
jakožby lépe bylo, aby nechali, král JM“ se pány rozkazuji jim, aby sebe winili
|
|---|
| [14] |
pied prawem a südem zemskym. Actum in consilio majori anno et die ut supra.
|
|---|
| [15] |
|
|---|
| [16] |
Mezi Janem Přebozským a mezi Jiříkem z Zeletawy a Magdalenau manżelkau jeho.
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
Anno domini 1476, sabbato post festum S. Johannis bapt.
|
|---|
| [19] |
W té při, kteráž jest mezi panem Janem Přebozským s jedné, a Jiříkem
|
|---|
| [20] |
z Żeletawy a Magdalenü manZelkü téhoz Jirika s strany druhé, o dědiny we
|
|---|
| [21] |
Phowé: jakož jest nadepsany Jan Prebozsky prawil, żeby ona Magdalena zwedla
|
|---|
| [22] |
se úřadem zemským na též dědiny we Pňowě, a żeby taż Magdalena to ućinila
|
|---|
| [23] |
proti smlüwé, kteráz se jest z rozkázanie KM" a panského stala na súdě zemském
|
|---|
| [24] |
sedicími skrze přátely jich, jakožto pak táž smlůwa dskami zemskými zapsaná to
|
|---|
| [25] |
w sobě šíře zawierá a wyswědčuje; a on Jan Piebozsky proti temuż zwodu ućinil
|
|---|
| [26] |
jest odpor dskami zemskými, prawě, že ona Magdalena na ty dědiny zwodu jest
|
|---|
| [27] |
učiniti neměla , a że to chce okázati přede pány, když jemu toho potřebie bude:
|
|---|
| [28] |
KM' se pány raddami swými, slyšewše jich pře i odpory obojích stran, a porozo-
|
|---|
| [29] |
měwše, 2e ta wéc k práwu zemskému prislusie, jakoż pak ona Magdalena zwod,
|
|---|
| [30] |
kterýžto učinila na ty dědiny úřadem zemským, a on Jan Přebozský také proti
|
|---|
| [31] |
tomu odpor jest we dsky zemské wlożil, JKM' ráéil jest rozkázati: aby o tu wéc
|
|---|
| [32] |
práwem zemským sebe hleděli, ač budeli se jim zdáti. Toto také přitom primie-
|
|---|
| [33] |
něno jest: jakož on Jan Přebozský ku pomoci swé pře prawil jest tak, kterak jest
|
|---|
| [34] |
prwé mnohokrát obsielal listy KM“ jeho Jiříka a Magdalenu, chtěje je z toho wi-
|
|---|
| [35] |
niti, a oni Jit a Magdalena Zeby nestáwali k takowému obesláni, a že se jemu
|
|---|
| [36] |
Prebozskému zda, żeby skrze tu wéc na nich tu pii obdrżeti mienil: i to se jemu
|
|---|
| [37] |
nezawierä, ać bude se jemu zdáti ku pomoci to wzieti, kdyż ku prawu piijde;
|
|---|
