| [1] |
|
|---|
| [2] |
PSANI PANA WILÉMA z PERNSTEINA
|
|---|
| [3] |
|
|---|
| [4] |
Polowice druhd. (Srown. dil I, str. 69—137.)
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
Panu Ladislawowi ze Šternberka, nejw. kancléři král. Českého: napominá ho, aby zpletkům
|
|---|
| [7] |
we krälowstwi Ceském wzešlým, zwláště o dluhy králowské, konec učiniti hleděl.
|
|---|
| [8] |
W Pardubicich, 1520, 2 Sept.
|
|---|
| [9] |
S. s. w. u. p.p. a bratře můj milý! Přálbych Wám zdrawi i jiného wseho
|
|---|
| [10] |
dobrého, i se pani J'M* manzelkau Waii.
|
|---|
| [11] |
Račte wédéti, ze jà k lékaři aumysl mám neprodléwaje jet: neb na mne
|
|---|
| [12] |
jakási nemoc přišla, kteráž mi jak sem Ziw nebyla, i neradbych toho zanedbal. Aé
|
|---|
| [13] |
nemoci swé predse mám, pro ty bych byl nejel.
|
|---|
| [14] |
Můj milý pane bratře! mého tohoto psaní, kteréž Wám píši, z jinéť příčiny
|
|---|
| [15] |
toho nečiním, než pokudž můj rozum při mně jest, píší jako tomu příteli, kteréhož
|
|---|
| [16] |
bych w prawdě tak rád dobré widèl a pocliwé, w žiwnosti i po smrti, jako sám
|
|---|
| [17] |
swé. Nenili rozumné — mezi Wámi a mnau, ponewadZ sobé wéiime — , neni nic
|
|---|
| [18] |
Skodného, co jeden druhému wedle swého rozumu píše, když jedné upřímě piše,
|
|---|
| [19] |
|
|---|
| [20] |
Wezměte před se wšecky způsoby, které sau se dály od těch slaw krále
|
|---|
| [21] |
nebožtíka, a od těch zámků kupowání od těch pánů Kukšteinůw: tu hned piitom
|
|---|
| [22] |
poéátkowé zpletkuw w tomlo krälowstwi, sprawedliwosti lidské hned se ukraco-
|
|---|
| [23] |
walo, a zwlásté pri práwich a pri dskách; a toho neubywalo a neubywá, nébrZ
|
|---|
| [24] |
znamenité piibywá. K tomu w lidech newéra a neláska ta se rozmáhá, že: málo
|
|---|
| [25] |
se toho miże najili, aby jeden druhému mohl wěřiti upřímně.
|
|---|
