| [1] |
516 D. VL.. Pana Ondřeje z Dubé
|
|---|
| [2] |
visu znamenal, a to proto, aby písař potom se neomylil !) proméniti, neb jest ohle-
|
|---|
| [3] |
dáno. Neb do ohledánie strany které pře, móž písař we mnohých wěcech oprawiti
|
|---|
| [4] |
a polepsiti, bez pohoršenie strany: ale jakž ta visa zajde, tak jest tomu již tak
|
|---|
| [5] |
ostati, jakž jest widieno. Ata visa bèzi we wšech kusiech práwa, ot póhonu dále
|
|---|
| [6] |
až do konečného othádanie, a potom dwě neděli. I jest to obecné u desk, ktož
|
|---|
| [7] |
se swému süpeii brániti neb zmiesti má, jestli müdry, najprwé se uteóe ku pisaii,
|
|---|
| [8] |
a proše naučenie, co činiti má neb který a k čemu rok, také shledá, kterak se
|
|---|
| [9] |
bránili má: i prosí písaře, »znamenaj mi visu at mi to tak ostane, jakožť sem
|
|---|
| [10] |
ohledal.« Pak se radi, co proti tomu činiti má; neb rány té, kterüZ prwé ohle-
|
|---|
| [11] |
dáš, lehčejie se wystřežeš, nežli té, kteréž newidis. Ta visa se hodi welmi każ-
|
|---|
| [12] |
demu, ktoż sudu nemóż prázden býti, i pro písaře, aby nezměnil wéci ohledané,
|
|---|
| [13] |
i pro řečníka, aby neřekl, tak nenie, jakož ohledaná pře jest; neb visa jest zamek
|
|---|
| [14] |
wšic pře.
|
|---|
| [15] |
|
|---|
| [16] |
Pak otpora wšem jest obecná obrana proti každému práwu, kdež móže
|
|---|
| [17] |
ukázána byti. Ale ne wždy má, ani každému dopuštěna býti, než za časa, doně-
|
|---|
| [18] |
wadž jest čas otpierati. Čas otpierati jest do panského otsůzenie, tomu kohož
|
|---|
| [19] |
súdie; potom k otpoie neprijde. Cas otpierati swych dédin jest, dončwadž škody
|
|---|
| [20] |
newezme brániem ot úřada. Čas otpierati proti práwu, doněwadž se othádanie
|
|---|
| [21] |
nestane dédinné, a dwé nedéli potom. Cas otpierati wdowám, doňawadž léta wdo-
|
|---|
| [22] |
wie po smrti mužów neprojdů, to jest tří léta a osmnácte nedel. Cas sirotkóm
|
|---|
| [23] |
otpierati, doňawadž léta sirotčie neprojdú, táž jako napřed; a tak každému člo-
|
|---|
| [24] |
wěku otpierati čas ten zemský tii léta a osmnácte nedèl. Ale ne wsem jich ot-
|
|---|
| [25] |
pory jdů: těm, ktož jsů otsůzení pány, nejďdů, budto pro kterůž koliwek wéc, pro
|
|---|
| [26] |
otúmrť, neb pro jiné práwo. Ale jsali jini, ne ti, jiZto jsü otsüzeni, jizto mají
|
|---|
| [27] |
práwo k těm dědinám, kteréž jsů pro jiné otsůzeny, jedno nemeškajte swých ča-
|
|---|
| [28] |
sów, co prawo ukazuje: mají slyšání býti, tak w zemském sůdě, jako we dwor
|
|---|
| [29] |
ském, kterak otpory kladů.
|
|---|
| [30] |
121. Zpósob kladenie otpory.
|
|---|
| [31] |
»Já Beneš neb Wáclaw z Pribramé oc. otpierám dódin swych i nabytków
|
|---|
| [32] |
w Bahnè, dwora popluznieho se wsemi nabytky, i wsech dworów kmetciech, coż
|
|---|
| [33] |
tu mám, proti tomuto zápisu, neb stanému práwu, neb proti trhu, jejžto Petr
|
|---|
| [34] |
ze Skal zapsal, nebo práwo ztratil aneb prodal; a prawi, že k těm dědinám lepšie
|
|---|
| [35] |
práwo mám, nežli kto jiný; a to chci ukázati dskami zemskými na prwnie suché
|
|---|
| [36] |
dni, kdyZ dsky budü otewrieny.«
|
|---|
| [37] |
1) Tak rkpp. wsickni; wSakby poné stiti melo: neosmélil.
|
|---|
