EN | ES |

Facsimile Lines

793


< Page >

[1]
496 D. VI. Pana Ondřeje z Dubé

[2]
písaři rotu podlé žaloby wydadie, tak učiniti w každém běhu. A ten beh wiz dole
[3]
podlé položenie žalob swrchupsaných.

[4]
80. O swědciech ku přísaze o dědinu.

[5]
Když se kto pohoní o swé dědiny neb dědictwie, a na to jemu přijde, že
[6]
swědky wésti, jakož sem napřed psal: jich mieti sedm wládyk usedlých a
[7]
zachowalých, a ty na primě opowědieti, každého jménem ktestnÿm a otkud; a
[8]
pak po primě s nimi jití na králowu sieň pred kaplu, a tu čakati času, když
[9]
úředníci wolati káží, aby swódci byli wedeni. 'TTehda wezma reónika, pristüpi pred
[10]
kaplu, a tu na prawé strané stane pówod a pohnany na lewć; a rećnik, kdyż jemu
[11]
písař swédky po dskách jmenowati bude, je wésti, a ohradé práwo pred wstü-
[12]
peniem swèdku každému, a po jednom do wšech, a potom pówoda s ohradü
[13]
uwed, a řečník s ními. | A mají swědci wstůpiti prawů nohů napřed. A když w kaple
[14]
stanú, tehda strana druhá sobě woliti tří, a ty písař hned znamenaj; a potom
[15]
trie ti mají prísahati, a dwa jich přísahu očistiti, jako dole stojí psáno.

[16]
831. Když obú stranú swčdci projdú.

[17]
Takéž se státi, když obč strane swčdky wedeta, a jestliže oboji swèdci
[18]
projdü, tehda niktoZ z nich w nitemż. Pakli jedni swèdci jdû, a ti s otistü pro-
[19]
jdů, tehda získána pře; pakli neprojdů, tehda ztracena. Neb ty prisahy maji byti
[20]
se zmatkem, kromě očista býti bez zmatku.

[21]
82. Přísaha swědków o dědiny.

[22]
Pak přísaha, kterúž mají činiti swědci, wydána býti ot úředníków men-
[23]
ších podlé žaloby; a ta takáž býti, jakož žaloba stojí, tak řkůc o dědiny: »Na
[24]
tom přísahám, Ze se jest Petr z Rudy uwázal swú mocí i drží bezpráwnč dediny
[25]
Janowy z Blata w Blaté dwôr poplužní s twrzi oc. s se wSi zwoli, což k tomu
[26]
prislusie; k nímž dědinám Jan práwo lepšie nežli on, po swém otci po Petrowi
[27]
z Blata někdy řečeném nedielném; tak mi bóh pomáhaj a wsichni swétil« A téi
[28]
po bratru, též po materi, s kterü on chlebil do jejie smrti.

[29]
33. O dwü obistniká po prísahách.

[30]
I hned po téch swédków príisahách maji wystüpiti dwa očistníky, a tak mají
[31]
piisieci bez zmatku iküc: »Ta piísaha, jižto Pawel z Sak přísahal, jest prawa a
[32]
čista, tak mi bóh pomáhaj i wšickni swčôtí!l« Z řeči napřed psané každý móže
[33]
ke wšem wěcem dědickým, kdež naň nápad přijítí , i po swej mateři, s kterúž
[34]
chlebil, wybrati co a kterak činiti . Ařečník, kterýž tu wěc wede, i dlužen
[35]
jest, když za to beie, stranu: we wšem wěrně wystřieci i naučiti welmi pilně a
[36]
snaznè.


Text viewFacsimile