Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
496 D. VI. Pana Ondřeje z Dubé
písaři rotu podlé žaloby wydadie, tak učiniti w každém běhu. A ten beh wiz dole
podlé položenie žalob swrchupsaných.
80. O swědciech ku přísaze o dědinu.
Když se kto pohoní o swé dědiny neb dědictwie, a na to jemu přijde, že
má swědky wésti, jakož sem napřed psal: má jich mieti sedm wládyk usedlých a
zachowalých, a ty na primě má opowědieti, každého jménem ktestnÿm a otkud; a
pak po primě má s nimi jití na králowu sieň pred kaplu, a tu čakati času, když
úředníci wolati káží, aby swódci byli wedeni. 'TTehda wezma reónika, pristüpi pred
kaplu, a tu na prawé strané stane pówod a pohnany na lewć; a rećnik, kdyż jemu
písař swédky po dskách jmenowati bude, mà je wésti, a ohradé práwo pred wstü-
peniem swèdku každému, a po jednom až do wšech, a potom pówoda s ohradü
uwed, a řečník s ními. | A mají swědci wstůpiti prawů nohů napřed. A když w kaple
stanú, tehda strana druhá má sobě woliti tří, a ty písař hned znamenaj; a potom
trie ti mají prísahati, a dwa jich přísahu očistiti, jako dole stojí psáno.
831. Když obú stranú swčdci projdú.
Takéž se má státi, když obč strane swčdky wedeta, a jestliže oboji swèdci
projdü, tehda niktoZ z nich w nitemż. Pakli jedni swèdci jdû, a ti s otistü pro-
jdů, tehda získána pře; pakli neprojdů, tehda ztracena. Neb ty prisahy maji byti
se zmatkem, kromě očista má býti bez zmatku.
82. Přísaha swědków o dědiny.
Pak přísaha, kterúž mají činiti swědci, má wydána býti ot úředníków men-
ších podlé žaloby; a ta má takáž býti, jakož žaloba stojí, tak řkůc o dědiny: »Na
tom přísahám, Ze se jest Petr z Rudy uwázal swú mocí i drží bezpráwnč dediny
Janowy z Blata w Blaté dwôr poplužní s twrzi oc. s tů se wSi zwoli, což k tomu
prislusie; k nímž dědinám má Jan práwo lepšie nežli on, po swém otci po Petrowi
z Blata někdy řečeném nedielném; tak mi bóh pomáhaj a wsichni swétil« A téi
po bratru, též po materi, s kterü on chlebil aż do jejie smrti.
33. O dwü obistniká po prísahách.
I hned po téch swédków príisahách maji wystüpiti dwa očistníky, a tak mají
piisieci bez zmatku iküc: »Ta piísaha, jižto Pawel z Sak přísahal, jest prawa a
čista, tak mi bóh pomáhaj i wšickni swčôtí!l« Z té řeči napřed psané každý móže
ke wšem wěcem dědickým, kdež naň nápad přijítí má, i po swej mateři, s kterúž
chlebil, wybrati co a kterak činiti má. Ařečník, kterýž tu wěc wede, má i dlužen
jest, když za to beie, stranu: we wšem wěrně wystřieci i naučiti welmi pilně a
snaznè.
