[1] |
320 C. VI. Nejstarší zápisy Hradecké r. 1388.
|
---|
[2] |
dojíti, kteráby strana prawější při držala; a když dojdem toho, ježtobychom mohli
|
---|
[3] |
slióné à sprawedliwé wynesti a wypowědieti, túž mocí, jakož jiné wěci již sme
|
---|
[4] |
wypowèdèli, pod swrchupsanym základem wypowieme.
|
---|
[5] |
Také wypowiedame, Ze Oldřich, Přibík, Petr a Jan z swrchupsaného základu
|
---|
[6] |
nejmaji sebe upominati, jelibych ji swrchupsany Jan wyznal, eż je ten zaklad pro-
|
---|
[7] |
paden. A to wyznánie mám učiniti se páné Jindrichowü a Sazeminà swrchupsanü
|
---|
[8] |
ubrmanü radü. Pakliby mne nynie řečeného Jana z Rozenberka buoh neuchowal:
|
---|
[9] |
tehdy swrchupsany pan Jindrich se pánà Sazeminü radi o propadenie swrchupsaného
|
---|
[10] |
základu mà wyznati. Paklibychwa oba ji Jan a Jindrich swrchupsaná ubrmany sešla:
|
---|
[11] |
tehdy pan Sazema sám propadenie swrchupsaného základu má wyznati na nepo-
|
---|
[12] |
slušnú stranu. TéZ neuchowalliby buoh kterého, pana Jindřicha nebo pana Sazema
|
---|
[13] |
(sic) prwé neZ mne swrchupsaného Jana z Rozemberka, tehdy jà Jan s tiem, kte-
|
---|
[14] |
ryż zustane (sic), mam s& tazati. A nebo božím piepusteénim, eZby oba Jindřich a
|
---|
[15] |
Sazema sešla: tehdy já Jan z Rozemberka mám sám ten základ, ež jest propaden,
|
---|
[16] |
na neposlušnů stranu wyznati. Také neuchowalliby mne Jana z Rozemberka buch
|
---|
[17] |
prwé nezby to mezi swrchupsanymi Oldiichem, Piibikem, Petrem a Janem, cożby
|
---|
[18] |
mélo byti wypowedieno, wypowedieno nebylo: tehdy swrchupsany pan Jindřich se
|
---|
[19] |
páně Sazeminů radů mezi nimi, a božím piepustónim sselliby pan Jindiich po mne
|
---|
[20] |
Janowi z Rozemberka, tehdy pan Sazema sám ostateónie wéci, kteréžto mezi nimi
|
---|
[21] |
nejsů jesté wypowédieny, jakoZ tento list swédéi, mi wypowśdieti. Také coz-
|
---|
[22] |
by bylo bez primérie bráno nebo uškozeno suobü strani, to mi wżecko minüti,
|
---|
[23] |
i jiné wsecky škody mají minůti, kromě toho, jakož jest swrchu wypowédieno i
|
---|
[24] |
napsáno, ježto mají wracowati, ježto jest páně Oldrichowym z Rozemberka wypo-
|
---|
[25] |
wěděním i nasim wyneseno a wypowédieno, Také byloliby bezelsti, ežby která
|
---|
[26] |
strana k prwním suchým dnuom nemohla we dsky wložiti těchto swrchupsaných
|
---|
[27] |
wsech wóci, tehdy ma druze strané tym dnem napred dáti wédéti. A kdyz wende
|
---|
[28] |
we dsky ta wiecka swrchupsana smliwa, tehdy maji tyto listy minüti a wráceni byti;
|
---|
[29] |
než spisy téch listów pro pamét obojie strana má chowati.
|
---|
[30] |
Také wypowiedáme pod swrchupsanym základem, aby swoji dobii prietelé
|
---|
[31] |
byli a w prawy mir wstüpili, a wiec sobé drewnich wéci we zlosti nezdwihali.
|
---|
[32] |
Také wypowiedáme, bylaliby která róznice mezi swrchupsanými Oldřichem,
|
---|
[33] |
Přibíkem, Petrem a Janem, Zeby s sebů přietelsky nechtěli býti, a druh druhu
|
---|
[34] |
chtěl nebo myslil uškoditi: tehdy jménem ten, ktožby mienil druhu uškoditi, tým
|
---|
[35] |
dnem napřed swym otwofitym listem po urozeném a osedlém poslu, druhému,
|
---|
[36] |
komuž miení uškoditi, má odpowědieti.
|
---|
[37] |
Najposled wypowiedáme pod swrchupsaným základem, aby swrchupsaní Old-
|
---|
[38] |
řich ze Hradce, Přibík, Petr a Jan ze Stráže suobů stranů našeho nynějšího a swr-
|
---|
[39] |
chupsaného wypowědění nám nicimż zlym nezpominali ani zdwihali.
|
---|