320 C. VI. Nejstarší zápisy Hradecké r. 1388.
dojíti, kteráby strana prawější při držala; a když dojdem toho, ježtobychom mohli
slióné à sprawedliwé wynesti a wypowědieti, túž mocí, jakož jiné wěci již sme
wypowèdèli, pod swrchupsanym základem wypowieme.
Také wypowiedame, Ze Oldřich, Přibík, Petr a Jan z swrchupsaného základu
nejmaji sebe upominati, jelibych ji swrchupsany Jan wyznal, eż je ten zaklad pro-
paden. A to wyznánie mám učiniti se páné Jindrichowü a Sazeminà swrchupsanü
ubrmanü radü. Pakliby mne nynie řečeného Jana z Rozenberka buoh neuchowal:
tehdy swrchupsany pan Jindrich se pánà Sazeminü radi o propadenie swrchupsaného
základu mà wyznati. Paklibychwa oba ji Jan a Jindrich swrchupsaná ubrmany sešla:
tehdy pan Sazema sám propadenie swrchupsaného základu má wyznati na nepo-
slušnú stranu. TéZ neuchowalliby buoh kterého, pana Jindřicha nebo pana Sazema
(sic) prwé neZ mne swrchupsaného Jana z Rozemberka, tehdy jà Jan s tiem, kte-
ryż zustane (sic), mam s& tazati. A nebo božím piepusteénim, eZby oba Jindřich a
Sazema sešla: tehdy já Jan z Rozemberka mám sám ten základ, ež jest propaden,
na neposlušnů stranu wyznati. Také neuchowalliby mne Jana z Rozemberka buch
prwé nezby to mezi swrchupsanymi Oldiichem, Piibikem, Petrem a Janem, cożby
mélo byti wypowedieno, wypowedieno nebylo: tehdy swrchupsany pan Jindřich se
páně Sazeminů radů mezi nimi, a božím piepustónim sselliby pan Jindiich po mne
Janowi z Rozemberka, tehdy pan Sazema sám ostateónie wéci, kteréžto mezi nimi
nejsů jesté wypowédieny, jakoZ tento list swédéi, mi wypowśdieti. Také coz-
by bylo bez primérie bráno nebo uškozeno suobü strani, to mi wżecko minüti,
i jiné wsecky škody mají minůti, kromě toho, jakož jest swrchu wypowédieno i
napsáno, ježto mají wracowati, ježto jest páně Oldrichowym z Rozemberka wypo-
wěděním i nasim wyneseno a wypowédieno, Také byloliby bezelsti, ežby která
strana k prwním suchým dnuom nemohla we dsky wložiti těchto swrchupsaných
wsech wóci, tehdy ma druze strané tym dnem napred dáti wédéti. A kdyz wende
we dsky ta wiecka swrchupsana smliwa, tehdy maji tyto listy minüti a wráceni byti;
než spisy téch listów pro pamét obojie strana má chowati.
Také wypowiedáme pod swrchupsanym základem, aby swoji dobii prietelé
byli a w prawy mir wstüpili, a wiec sobé drewnich wéci we zlosti nezdwihali.
Také wypowiedáme, bylaliby která róznice mezi swrchupsanými Oldřichem,
Přibíkem, Petrem a Janem, Zeby s sebů přietelsky nechtěli býti, a druh druhu
chtěl nebo myslil uškoditi: tehdy jménem ten, ktožby mienil druhu uškoditi, tým
dnem napřed swym otwofitym listem po urozeném a osedlém poslu, druhému,
komuž miení uškoditi, má odpowědieti.
Najposled wypowiedáme pod swrchupsaným základem, aby swrchupsaní Old-
řich ze Hradce, Přibík, Petr a Jan ze Stráže suobů stranů našeho nynějšího a swr-
chupsaného wypowědění nám nicimż zlym nezpominali ani zdwihali.
