| [1] |
A. VII. Dopisy p. Alse Holickeho ze Šternberka r. 1449. 37
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
Pan Ależ tómuż panu Oldiichowi: o sjezdu ëtyr ubrmanüw králowstwí do Wlażimi
|
|---|
| [4] |
k oprawé wéci píecinénych ulozeném, a o nesnázech swých s p. Jindřichem z Kolowrat.
|
|---|
| [5] |
Bcz mista, 3 Jul. 1449. (Z crig. Treb.)
|
|---|
| [6] |
Urozenému pánu, p. Oldrichowi z Rosenberka, prieteli mému zwláště milému.
|
|---|
| [7] |
Sluzbu swü wzkazuji urozeny pane a prieteli zwlásté mil! JakoZ mi od-
|
|---|
| [8] |
pisujeś o tom sjezdu, kteryź mi byu u Wlażsimi w nedeli piisti, dotykaje piitom,
|
|---|
| [9] |
żes ty pane nikdà k tomu neswolil, bychom my méli tobé roky klásti, kdy a kam-
|
|---|
| [10] |
bychom my chtěli, aby pane jel, kamž a kdyZ my kàZeme: kdyzby sobé pane chtěl
|
|---|
| [11] |
wzieli a wázili psanie mé a Mocihubowo tak, jahz jest samo w sobé, más s to
|
|---|
| [12] |
rozumu dosti, žeť sme my to neučinili tobě pane rozkazujice. neb to pane wieme
|
|---|
| [13] |
já i Močihub w jistoté, Zet my tobeé pane tak málo muoZem rozkazowali, jako tv
|
|---|
| [14] |
nám. Mily piieteli. poważiź toho již, żes toho psanie moll nepotiebnólo zacho-
|
|---|
| [15] |
wali na jinćho, jeźtoby winen byl. Nez to miesto, kteréZ jest tobe pane i nam
|
|---|
| [16] |
k sjezdu pro potřebu weliků, jakož móž wědieno býti, položeno i den jmenowan,
|
|---|
| [17] |
stalo se jest z hodných příčin; i k tomu hlediece pane, Ze napred nàm čtyřem
|
|---|
| [18] |
ubrinanóm jest najpříležitější, a ještě tobě pane blíže nežli mně, a polom také
|
|---|
| [19] |
i tem, jenž sú žaloby swé na nas wznesli pro nezdrženie smluw i pitmètie; kte-
|
|---|
| [20] |
rézto wèci nämi ubrmany anasim ohlédänim i rozkázáním melyby a mohly sú býti
|
|---|
| [21] |
napraweny. A ponewadź se tobě pane nezdá býti, wida toho potřebu weliků, jež-
|
|---|
| [22] |
toby to obecnému dobrému welice slůžilo, kdyžby s obů stranů lidé podlé smluw
|
|---|
| [23] |
i primètie zapsaného i zaruëèeného bvli zachowäni: protoť já pane wždy dálibóh
|
|---|
| [24] |
budu, a podlé twé wuole radéjit tobë toho pieji, Zet tebü a wasi stranû sejde,
|
|---|
| [25] |
nezli mna a Moëihubem. — NeZ nezdálolit se jest pane tobé w tom pracowali o to,
|
|---|
| [26] |
tak jakoZ na nas na ubrmanich sjezd i rozkázánie zálezi driewe snèmu Jichlaw-
|
|---|
| [27] |
ského, jedno ohledaj pane smlüwy: mnohemt jest bylo lépe pane tobě se w to
|
|---|
| [28] |
neuwazowati a w ubrmanstwie se nepodwoliti. A aé se tobé pane dobře zdá sa-
|
|---|
| [29] |
mému tech wóci oprawu do snému Jiehlawského nechati , welmit se pane toho
|
|---|
| [30] |
lekäm, Ze ti, jimzto se smlüwa a prímérie nezdrZela jest a nedrží se, žeť toho do
|
|---|
| [31] |
snému Jiehlawského tak nenechají. A newiem jà pane, dadieli se lidé pak na
|
|---|
| [32] |
snemu süditi, nebudeli jim toto prwé opraweno. Což pak z toho dále a dále
|
|---|
| [33] |
horšieho pojde, boh napied i také lidé buda wedeti, kym to jde a po . . .*) zda
|
|---|
| [34] |
mi se pane i nepochybuji , že jest najsprawedliwejsi i najupriemnejsi wee do lidi
|
|---|
| [35] |
sobě odporných, smlůwami a zápisy, kteréž je upokojie, zprawowali se a jim dosti
|
|---|
| [36] |
*) Chyba w originálu.
|
|---|
