Facsimile Lines

792

Page

[1]	272 В. Ш. Snémownj wéci Ceské r. 1442.
[2]	pred paní naší K‘M“ w Prespurce w to sie poselstwie podwolil jest. Ale pro
[3]	kterétby příčiny týž p. Jan nejel sem, to nám nenie známo.
[4]	Potom milí páni, Milost panie nazie králowé rozkázala wám powědieti,
[5]	kdyžbyšte wy Její M“ a syna jejieho k tomuto králowstwi, k némuzto wedlé boha
[6]	i sprawedlnosti jsü prawi dédicowé, dobrotiwě přijali a připustili: tehdy že Jejie
[7]	M' tak sie chce drZeti a okazowati, a swé běhy s waší radů chce jednati a pó-
[8]	sobiti we wiech wécech, kteréZ kdy činiti má nebo muože, jakoz na králowü a
[9]	takowu pani slusie. A tak Jejie M* sie nadéje i doufá, Ze ty wsecky wéci maji
[10]	přijíti tomuto králowstwi k zwlástnie cti i uZitku.
[11]	Najposléz poručila nám paní naše K*M', abychom wám powěděli, byšte nerá-
[12]	čili k tomu patiiti, Że Jejie M' jest Żena, a syn její dietě. Nebť Jasnost Jejie toho
[13]	jest bez pochyby, žeť wám wšem i tomuto králowstwi k wyššie a wětšie chwále
[14]	i cti to přijde přede wším swětem, kdyžbyšte je z wašie wlastnie a dobrć wuole
[15]	přijali a w sprawedlnosti jich i w kràlowstwi tomto skutečně držali a zachowali,
[16]	jakož Jejie M* do wás úplně doufá, nezli by toto králowstwie několika králi a knie-
[17]	žaty k tomu již přitiščeno bylo.
[18]	10.
[19]	Cjsařowá Barbora stawům králowstwj Českého, na sněmu obecném shromážděným,
[20]	o swjch nesnázech s p. Hanusem z Kolowrat a Mikulásem Borotinskym zpráwu
[21]	dáwá.
[22]	Na Melnjce, 6 Febr. 1442.
[23]	Barbora z božie milosti Římská, Uherská, Česká oc. kralowa.
[24]	Wérni nim mili! Pozdrawenie i wàe dobré wám wzkazujeme. A jakoż
[25]	sme was obsielali listem naším o Hanusowi z Kolowrat, Zádajice, abyste jej k to-
[26]	mu nawedli, aby s námi na rowném přestal, tak jakož sme wám prwé šíře wy-
[27]	psali: i ještěť wám toho wěříme, že jej k tomu wésti budete; paklitby toho uči-
[28]	niti nechtěl, a na nás mimo to které škody počítati chtěl, že podáwánie naše
[29]	wždy nynějšíe i dřewnějšíc ke wáemu rownému a sprawedliwému pamatowati bu-
[30]	dete, a coZt by na nás mimo to škod kterých počítal, Zet jemu bohdá tiem winni
[31]	nejsme ani býti mieníme. Též také i o Mikuläsowi Borotinském wedéti wam dá-
[32]	wáme, jakož slyšíme, žeťby prawil, bychomť jeho wyprawiti nedbali, tak jakož
[33]	za nás také k Crninowi slibil oc. 'WézteZ, že hned jak smy na Mělník přijeli,
[34]	obeslali sme jej, aby nám dal to wěděti, co jest za nás dal, že jemu to chcmy
[35]	rádi zase nawrátiti; a on tepruw po několikém našem obeslání dal nám odpowěd,
[36]	že jest za nás dal padesát kop gr. bez jedné a bez dwudcat gr., a což ostatku
[37]	jest, že to Črnín wie. A my s tiem smy hned Črnína byli obeslali, a Črnín nás
[38]

Text view • Facsimile